V hlavním městě je přibližně 17 tisíc kontejnerů na tříděný odpad - sklo, plasty, papír, nápojové kartony nebo kovy. Kontejnerů na jedlé tuky a oleje se projekt zatím netýká. Většina jich je nadzemních, postupně se rozvíjí i podzemní kontejnery. Do obou těchto typů byly už v únoru letošního roku instalované nové senzory, jejichž vývoj si vzal pod hlavičku akciová společnost hlavního města Operátor ICT. Konkrétně se jedná o 384 podzemních sběrných nádob a 40 nadzemních, které byly testovány v 10 pražských částech. Nejčastěji v centru, ale také v Praze 6, 9 či 10.
Finanční úspora i větší čistota
V současnosti se nádoby na tříděný odpad svážejí podle předem určeného harmonogramu, který má každé stanoviště specifické. Někam popeláři dojíždí dvakrát týdně, jinam pětkrát. Kolikrát přitom jsou nádoby doslova přeplněné, jindy zase téměř prázdné. „Přesně nevíme, jak jsou kontejnery vytěžovány. Hlavním cílem projektu je proto vytvořit nástroj, který by přinesl nové informace výtěžnosti a využitelnosti,“ uvedl Ondřej Šárovec, projektový manažer OIT při představení projektu.
Senzory proto mají upozornit na stav, kdy je kontejner téměř plný, aby jej mohli popeláři vyvézt, čímž by se snížily jejich „zbytečné“ výjezdy. Naopak by nedocházelo k tomu, že by kontejnery praskaly ve švech. „S tím se pojí nechvalně známé obrázky stanovišť separované odpadu, kolem nichž je nepořádek. Ten způsobují jednak nezodpovědní občané, ale velký podíl na něm má i přeplněnost nádob,“ uvedl Šárovec.
Jak fungují?
Jednoduché lehké přístroje jsou umístěny dovnitř nádoby tak, aby ultrazvukovým senzorem, který je umístěn na vrchu nádoby uprostřed, detekovaly hladinu nahromaděného odpadu. Senzory jsou vodotěsné, fungují i jako hlásič požárů a také umí rozpoznat, byla-li nádoba převrácena. Jeden stojí 100 euro, přičemž celý projekt podle OIT má vyjít na 2 900 000 korun. „V ceně pilotního projektu je nejen pořizovací cena senzorů, ale i vývoj aplikace na zpracování dat,“ udal Šárovec.
Nápověda pro obyvatele
Velkou devízou projektu je pak jeho implementace do aplikace Moje Praha. „Všichni obyvatelé si díky mobilní aplikaci budou moci zobrazit mapu informující o aktuálním stavu zaplněnosti kontejnerů v jednotlivých lokalitách,“ libuje si generální ředitel Operátor ICT Michal Fišer. V praxi by tak lidé mohli vyhledat buď prázdnější kontejner, kam by se jejich odpad vešel, nebo by počkali do dalšího dne, kdy by byl vyvezený a prázdný.
Záleží na městských částech
Podle Šárovce je nyní na městských částech, zda se odhodlají tento projekt přijmout a aplikovat. Některé z nich už v tom mají jasno. Třeba Praha 6. „Nás na projektu ani tolik nezajímala úspora jako spíše nepořádek okolo kontejnerů,“ sdělil Blesk.cz zastupitel Prahy 6 Vladimír Šuvarina (ODS). „Zhruba do hodiny jsme díky této technologii dokázali zjistit, že je kontejner zaplněný nebo je něčím ucpaný, a mohli se podle toho zařídit,“ dodal s tím, že nejčastěji se jedná o pracovníky, kteří sjednají úklid lokality.
Podle Šuvariny se tak projekt v praxi osvědčil na výbornou a bude proto horovat za jeho celoplošné nasazení po celé městské části. „Kam to půjde, tam to dáme,“ nechal se slyšet. „Výsledky jsou jednoznačně vidět. Na sociálních sítích byl totiž po »hovínkách« odpad kolem kontejnerů nejčastějším tématem. Od té doby, co je projekt v praxi a můžeme díky němu sledovat a uklízet nepořádek kolem kontejnerů, takových příspěvků ubylo.“ Například městská část Praha 1 by na svozech odpadu při využití aplikace podle odhadů uspořila 300 tisíc korun.
