Takovou účast totiž nikdo nečekal. Zahrada vily v ulici Pod Hradbami, kterou thajské velvyslanectví koupilo v roce 1996, praskala čtvrteční večer doslova ve švech. Bez přehánění lze říci, že se tvořily fronty i na fronty. „Je jednou z thajských tradic pozvat své přátele domů. Jelikož pocházím z Thajska, mnoho přátel v Praze neznám. Říkala jsem si, zda bych tedy nemohla některé poznat tak, že si je pozvu k sobě domů,“ vylíčila s úsměvem její excelence, která v Praze na postu velvyslankyně působí teprve osm měsíců.
Ostrůvek Thajska v Praze
„Snažila jsem se lidem představit ty nejtradičnější aspekty thajské kultury. Sezvala jsem proto nejrůznější umělce, výrobce oděvů nebo parfémů, maséry, i kuchaře a kuchařky, a to včetně mé osobní,“ vysvětlila velvyslankyně. Zahrada se tak na několik hodin proměnila v typický thajský trh, který ozvučovala živá hudba.
Na nepříliš velkém prostoru, který se rozprostírá mezi ulicemi Milady Horákové a Pod Hradbami se za večer vystřídaly stovky lidí, kteří se přišli seznamovat s thajskou kulturou a obdivovat se úhledně opečovávané zahradě.
Kousíček domova
Kdo by očekával, že bude zahrada vyvedena v thajském stylu, ten by se každopádně zmýlil. Není tomu tak. Velvyslankyně také prozradila proč. „Na thajské rostliny zde není vhodné podnebí, obzvláště během zim,“ uvedla.
Poprvé v historii se veřejnosti otevřela zahrada rezidence thajského velvyslanectví. Lidé vzali její branku doslova útokem, a brzy na zahradě nebylo k hnutí. David Zima
„Zahrada tedy zůstala taková, jaká byla, když si velvyslanectví vilu pořizovalo,“ sdělila velvyslankyně. Její dominantou je obrovská kašna v jižní části, která je obklopena košatými stromy. Nad ní se pak tyčí schodiště k jednomu z východů rezidence. Skrytý kus domoviny bychom v domácnosti velvyslankyně ale přece jen našli. „Pěstuji v domě thajské bylinky,“ svěřila se.
Vila, kterou paní Chareontohová obývá, pochází z roku 1929, navrhoval ji známý pražský architekt Jaroslav Benedikt. Ten například v Praze stál i za vznikem hotelu Union na Ostrčilově náměstí, taktéž je podepsaný pod proslulý secesní hotel Imperial. Rezidencí thajských velvyslanců v ČR se vila stala až v roce 1998 poté, co thajská vláda nechala vilu nákladně zrekonstruovat a zrenovovat.
Výjimka potvrzující pravidlo?
Není příliš obvyklé, že by se prostory ať už přímo velvyslanectví, tak především jeho rezidentních obydlí zpřístupňovaly veřejnosti. Ureerat Chareontohová si v tomto ohledu váží toho, když se dozvěděla, že je jednou z mála, kdo takto učinil. Z jejích slov každopádně vyplývá, že se nejednalo o pověstné „poprvé a naposledy“.
„Původně jsem o tom nepřemýšlela, ale když vidím tak silnou a vřelou odezvu veřejnosti, kterou jsem neočekávala, mohu říci, že s Česko-thajským výborem a Českou obchodní komorou, které tyto akce pomáhaly připravit, pozveme Pražany příští rok znovu,“ uvedla velvyslankyně.
Ta si dle svých slov působení v České republice a pobytu v Praze váží i užívá. „Je součástí mé práce poznávat českou kulturu. A mohu prozradit, že na mě udělala veliký dojem, zvláště co se historie týče,“ připustila. Jak to ale má s pokrmy, které jsou na hony vzdálené od těch thajských? Přece jen, kari do takové prdelačky nedáváme, a koprová omáčka se zrovna tak nevaří z kokosového mléka. Zachutnalo jí tedy něco českého? „Pokud mezi pokrmy počítáte české pivo, tak to už si umím dopřát ráda,“ uzavřela se smíchem velvyslankyně.