9°C
O letních prádzninách roku 1989 se vydaly tisíce východních Němců na dovolenou do Maďarska. Jenže ve skutečnosti byla jejich cílem nově otevřená hranice s Rakouskem, která se stala branou pro cestu do západního Německa. „Když NDR přestala vydávat víza do Maďarska, zkusili jinou taktiku. Obsazovali ambasády nejen v Praze, ale třeba i ve Varšavě,“ popsal pro Blesk historik Michal Stehlík.
Velvyslanectví v Praze je nejprve ubytovávalo přímo ve svém sídle, Lobkovickém paláci na Malé straně. Když místo došlo, začalo v zahradě vznikat stanové městečko. Nápor ale stále sílil, a tak byla ambasáda 23. srpna 1989 uzavřena pro veřejnost. Přes plot se ale do areálu dostávali další a další lidé. „Největší problém byla hygiena, lidé měli velmi malý životní prostor, problém byl se zásobováním potravinami,“ vyjmenoval jejich strasti Stehlík. Bylo jasné, že situaci musí řešit zástupci obou německých států.
Trpělivost se uprchlíkům z NDR vyplatila. „Přišli jsme k vám, abychom vám sdělili, že dnes budete moci vycestovat,“ oznámil 30. září v Praze jásajícímu čtyřtisícovému davu západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Zvláštní vlaky je pak odvezly přes jejich bývalý domov do západního Německa. Již druhý den ale na ambasádu přišlo zhruba dalších pět tisíc lidí. Celkem přes Prahu na Západ vycestovalo asi 15 tisíc východních Němců. Utíkali tak až do pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989.
Trabanty
Symbolem tehdejších událostí se stal trabant. Aby také ne, prchající východní Němci je v Praze buď prodávali pod cenou, nebo úplně nechali svému osudu. Vozy tehdy lemovaly ulice i parky Malé Strany. Situaci glosoval i Karel Kryl. „S tváří lovce mamuta jde vykrádati auta, jež zanechali Braniboři v Čechách,“ zpíval o českém Pepíkovi.
Zatímco východní Němci z Prahy odjížděli do vysněného domova, Češi mohli jejich exodu jen přihlížet. Pro ně byla železná opona stále neprostupně uzavřena, hroutit se začala až po zásahu proti demonstrantům 17. listopadu.
Útěk východních Němců, demonstrace 17. listopadu i ty následující, ale i krvavou revoluci v Rumunsku připomíná výstava Pád železné opony v Královském letohrádku na Pražském hradě. Zdarma je otevřena až do 30. listopadu.
