Česko je zase na špici Evropy, ale tentokrát by se mělo spíš stydět. V míře znečištění ovzduší skončila Česká republika v roce 2016 třetí za Polskem a Bulharskem. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, mohou být i různé mýty, které kolem vypouštěných motorových plynů panují.
Auto nechrání
Pražský magistrát spolu s ČVUT a organizací Čistou stopou Prahou se proto rozhodl pro malý experiment. Odborníci zvolili téměř stejnou trasu na metro Kačerov a ke Karlovu náměstí pro průměrný pražský automobil a pro chodce. Do auta se dostalo dvakrát víc částic, než jich zaznamenal chodec během své cesty. „Pokud se budou lidé pohybovat po městě autem, konstrukce auta je neochrání před emisemi, které produkují auta před nimi,“ komentoval zjištění Lukáš Eršil, koordinátor projektu Čistou stopou Prahou.
Nejvíce emisí řidiči nadýchají v kolonách a na světelných křižovatkách. Na zvolené trase bylo nejhorší zatížení na Nuselském mostě. Chodec se ale škodlivým částicím také úplně nevyhnul. Na cestě do metra ulicí Ječnou vdechl zhruba stejné množství jako řidič. Když pak při dalším měření šel parkem, bylo zatížení podle Eršila výrazně nižší. Do autobusů a tramvají se dostane vyšší množství škodlivých látek na vytížených dopravních uzlech, které sdílejí s auty. Kupříkladu ve Vodičkově a Lazarské, kam nesmí auta, jsou naměřené hodnoty výrazně nižší.
Plánování trasy
Podle vědce Michala Vojtíška z ČVUT, který se zabývá palivy, spalováním a emisemi, hraje pro chodce roli i několik metrů vzdálenosti od vytížené komunikace. „Přímo nad vozovkou jsou nejvyšší koncentrace, ty klesají podle vzdálenosti od komunikace. Pěší nebo cyklista má tu výhodu, že může zvolit cestu o pár metrů dál od místa, kde hustě projíždí doprava,“ řekl Vojtíšek, který vedl experiment.
Znečištění ovzduší auty je hlavně v Praze velký problém, motorová vozidla způsobují 80 až 85 procent veškerého znečištění ovzduší. Nejrizikovější jsou částice, které jsou velké v řádu jednotek desítek nanometrů. „Pokud byste zvětšili lidský vlas od podlahy ke stropu, tak velké částice ze sopek z Islandu uvidíte jako velké kameny, zatímco částice z motoru budou velké od makových zrnek po hrášky a fazolky,“ vysvětlil příměrem velikost škodlivých částic Vojtíšek.
Horší než autonehody
Podle odhadů se počítá, že v důsledku venkovního znečištění ovzduší umírá dvacetkrát víc lidí než kvůli dopravním nehodám. Lidskému zdraví škodí látky jako amoniak, skleníkové plyny, ozón, oxidy dusíku a zejména oxid dusičitý, který je velice agresivní pro tkáně a poškozuje dýchací ústrojí. Dlouhodobý pobyt v blízkosti frekventovaných komunikací je spojen s vyšším rizikem nejen různých onemocnění dýchacích cest. „Hrozí i infarkt myokardu, Alzheimerova choroba či onemocnění nervového systému. Mohl bych dál pokračovat o škodlivosti dalších látek,“ popsal děsivé důsledky Vojtíšek, který zásadně jezdí městskou hromadnou dopravou.
O hrozivých číslech ví i současné vedení magistrátu hlavního města. Podle náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha Sobě) je proto prioritou dostavba metra a dokončení Pražského okruhu, aby nemusela auta projíždět skrz Prahu, ale objížděla ji. Pomoci má i obnova vozového parku, konkrétně autobusů.
„Požádal jsem Dopravní podnik, aby nakupoval nové autobusy do ulic, kde je nejvyšší znečištění. Můžu jmenovat ulici V Holešovičkách, kde projede až 95 tisíc automobilů denně. Domy jsou tu jen pár metrů od komunikace. Proto jsme se domluvili s podnikem, že tam budeme dávat ekologicky nejšetrnější autobusy Euro 6. Nyní jich tam jezdí okolo 15 procent, v létě by to mělo být až 40 procent,“ jmenoval konkrétní opatření Scheinherr.
