21°C
Pražský magistrát v součinnosti s radnicí Prahy 1 se zabývá možným vznikem vyhlášky, která by stanovila zavírací dobu barů v lokalitě Dlouhé ulice a v jejím okolí na pevně danou hodinu. S tímto krokem nesouhlasí členové sdružení SOHO Prague, které v současnosti sdružuje 92 místních podnikatelů, 49 majitelů nemovitostí a 168 rezidentů.
„Tvrdíme, že jakékoliv omezení otevírací doby ničemu nepomůže. Dojde pouze k tomu, že masa lidí se vyvalí do ulic a „párty“ bude pokračovat dál. Turisté buď zůstanou na ulici, nebo odejdou do pronajatých domů a mejdan bude pokračovat někde, kde není odhlučnění ani ostraha,“ uvedl k tématu provozovatel klubu CAFÉ 80’s Jan Mulač, který je členem zmiňovaného sdružení.
„Dle našeho názoru jediné řešení je posílit policii, která by v problémovou dobu na místě vymáhala zákon ve spolupráci s ochrankou klubů, jako to funguje v jiných městech v zahraničí, kde jsou policisté a ochranka propojeni vysílačkami. Když někdo dělá nepořádek, vykážou ho na 24 hodin z ulice,“ popsal dále k tématu Jan Mulač.
Opatření klubů a ekonomické dopady
Provozovatel klubu zdůraznil, že sdružení si uvědomuje problém nepořádku a hluku v ulicích. Z toho důvodu již také došlo k přijetí určitých opatření, které mají za cíl nápor na ušní bubínky zdejších rezidentů zmírnit. „Domluvili jsme se na tom, že nebudeme podporovat agentury, které vodí hromadné skupiny (takzvané pub crawly, pozn. red.). Nově jsme zkušebně v pátky a soboty po 23. hodině začali vybírat vstupné se snahou snížit fluktuaci lidí mezi podniky. Když lidé zaplatí za něco vstup, zůstanou, a neměli by korzovat v ulicích,“ vysvětlil Mulač.
SOHO Prague si v současnosti nechává zpracovat ekonomickou analýzu toho, jaké by mohla chystaná omezující vyhláška magistrátu mít negativní dopady. Dle Jana Mulače by mohlo kromě chodu provozoven dojít k ovlivnění cen nemovitostí či vlivům na ostatní podnikatele, kteří s bary nemají nic společného. Zároveň je také aktivní elektronická petice, kterou v tuto chvíli podepsalo více než 1200 lidí a která požaduje neschválení návrhu chystané vyhlášky.
„V usnesení jasně deklarujeme, že vyhlášku považujeme za krajní řešení a doporučujeme městu využívat i všechny jiné prostředky ke zklidnění situace. Městská část ale musí vyvažovat zájmy všech. A koncentrace klubů a s tím související hluk v noci kolem Dlouhé ulice přesáhl v posledních letech únosnou mez pro místní, což musí vnímat i sami provozovatelé podniků,“ uvedl v reakci na petici starosta Prahy 1 Pavel Čižinský (Praha 1 Sobě).
Krajnost tohoto opatření potvrzuje také místostarosta městské části Petr Hejma (My, co tady žijeme). „Naším cílem je zajistit místním klid po 22:00 hodině. Tohoto cíle chceme dosáhnout i ve spolupráci s místními podnikateli, se kterými jsme v kontaktu a jednáme,“ dodal za radnici místostarosta, který má na starosti obchod a služby, bezpečnost a veřejný pořádek.
Problémy nejsou jen v centru
V souvislosti s hlučícími turisty se potíže zdaleka nenacházejí pouze v centru metropole. Jak pro Blesk.cz potvrdil radní Prahy 2 pro bezpečnost Michal Zuna (TOP 09), v této městské části jsou problémy zejména v oblasti Podskalí, tedy mezi Jiráskovým mostem a železničním mostem na Výtoni. Zdrojem hluku a rušení nočního klidu tu dle radního je samotná náplavka i některé provozovny. Už v minulých měsících proto radnice rozhodla, že do připravované vyhlášky magistrátu začlení i části ulice Trojická, která kolmo navazuje na Rašínovo nábřeží.
„V Trojické ulici bude otevírací doba od 6:00 do 24:00 s výjimkou posledního a prvního dne v roce. V tuto chvíli do připravované vyhlášky nehodláme začlenit další lokality, ale vše budeme samozřejmě vyhodnocovat průběžně,“ uvedl k problému Michal Zuna.
Je jednotná „zavíračka“ nefunkční?
Součástí výše zmiňované petice sdružení SOHO Prague je také tvrzení, že v jiných světových metropolích zrovna tak došlo k zavedení pevně stanovené zavírací doby klubů, následně se však kvůli jeho nefunkčnosti opatření zrušilo.
Toto tvrzení částečně potvrzuje nedávno ustanovený „noční starosta Prahy“ Jan Štern, který však upozorňuje, že například Amsterdam od této myšlenky zcela neodešel, pouze došlo k její úpravě.
„V Amsterdamu byla zkušenost skutečně taková, že v danou hodinu všichni naráz odešli z podniků do ulic. Problémy, které byly rozložené do různých časů, se koncentrovaly do jednoho momentu. Systém ale nakonec zcela neopustili, pouze došlo k rozvrstvení zavírací doby tak, aby se problém rozmělnil do více časů,“ vysvětlil Jan Štern.
Amsterdam je podle nočního starosty v tomto ohledu mnohem dál, zatímco v Praze je to něco zcela nového, proto je obtížné obě situace porovnávat. V nizozemské metropoli například funguje systém čtyřiadvacetihodinových licencí pro podniky, které fungují mimo centrum. Lidé, kteří si chtějí užít večírek až do pozdních ranních hodin, se tak soustředí do vybraných provozoven mimo historický střed města.
Omezení večerek?
V souvislosti s pražskou situací dnes panují naznačované obavy, že lidé naráz opustí zavřené kluby a pořídí si alkohol v jedné z místních večerek. Podle Jana Šterna se zvažuje úprava, která by vedla k tomu, že se alkohol ve zdejších večerkách přestane v určitou hodinu prodávat. Konkrétní opatření v této věci však v tuto chvíli není.
Nejbližší změnou, která má částečně pomoci řešit současnou situaci, je připravovaný zkušební zákaz vjezdu automobilům nerezidentů a taxi po dobu posledních tří dubnových víkendů vždy mezi 22:00 a 3:00. Noční starosta Jan Štern uvedl, že k obdobnému opatření se přistoupilo v lokalitě amsterdamského Rembrandtova náměstí, kde se osvědčilo.
