Pro československou kardiochirurgii byl rok 1984 zásadním milníkem. Ve čtvrtek 31. ledna 2019 je tomu přesně pětatřicet let, kdy se operatérům pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) podařila první transplantace srdce. Technik Josef Divina (†57) žil s novým srdcem třináct let.
Ve stejném roce odoperovali lékaři i středoškolského profesora Rudolfa Sekavu z Jihlavy. „S panem Divinou jsem se v nemocnici potkal, to jsem ale ještě netušil, že i mě bude tato operace čekat,“ vzpomíná Rudolf Sekava. Jeho stav se rychle zhoršoval, nemohl dýchat, spal vsedě, protože se dusil. Lékaři mu řekli, že má před sebou jen pár měsíců živoření a pak zemře. Transplantace byla jeho jedinou nadějí. „Odevzdal jsem se do rukou osudu,“ říká.
Překvapil lékaře
Srdce, které dostal, patřilo pětadvacetileté ženě. Nic bližšího o dárkyni neví, přesto na ni pravidelně myslí. „Jsem jejím doživotním dlužníkem. Na Dušičky pro ni zapalujeme svíčku,“ popisuje pacient. Po transplantaci se zotavil a mohl se vrátit i za katedru, k práci, kterou miloval. Darované srdce mu v hrudi tluče bez pár měsíců už 35 let. Přesné statistiky nejsou, ale podle doktorů je pravděpodobně i světovým rekordmanem. „Některé lékaře jsem možná i překvapil,“ směje se Rudolf Sekava a dodává, že prožívá podzim života s jeho plusy i minusy. „Minusů přibývá, ale stejně jsem rád za každý den. Večer pravidelně usínám s nadějí, že se ráno zase budu těšit ze života,“ glosuje s nadhledem bývalý středoškolský pedagog.
Nadějí je »umělá pumpička«
Dříve umíralo 29 procent pacientů z čekací listiny na transplantaci. Od roku 2017 jsou k dispozici tzv. umělá srdce. Tyto »pumpičky« pomáhají pacientovi přežít, než se pro něj najde dárce. Nyní se transplantace nedožije jen pět procent čekatelů. Umělé srdce, které by dokázalo plně nahradit lidský orgán, neexistuje. Přesto se k tomuto »svatému grálu« kardiochirurgie, lékaři a vývojáři přinejmenším blíží. „Největší problém je aktuálně nabíjení. Ale myslím, že jsme na dobré cestě,“ popsal profesor Ivan Netuka, přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie.
Žil 18 dní
Vůbec první úspěšnou transplantaci srdce provedl v prosinci 1967 jihoafrický chirurg Christiaan Barnard v Kapském Městě. Pacient ale po osmnácti dnech zemřel na zápal plic.
