„V zahraničí podobné modely jsou, je potřeba se podívat, jak fungují. Poté si vypracujeme analýzu, zda by to vůbec mohlo fungovat i v Praze a za jakých podmínek,“ řekl Zábranský.

Jednou z výhod by podle něj mohlo být, že pro město by byl tento model levnější než lidi rovnou stěhovat do městských bytů. „V některých případech by to mohlo dávat větší ekonomický smysl. Také by odpadlo stigma sociálního bydlení. Městských bytů je navíc v současné době nedostatek,“ řekl. Model by navíc mohl zabránit potenciálnímu bezdomovectví.

Město si nechá vypracovat analýzu, která prověří, zda by byl v Praze zamýšlený způsob řešení nedostatku bytů efektivní. Zároveň ukáže, kdo by na takovou pomoc měl nárok, za jakých podmínek, a bude stanovena maximální výše doplatku, aby postup města nenarušil trh a neovlivňoval ceny nájmů.

Dávky na bydlení

Stát nyní potřebným poskytuje dvě dávky na bydlení, a to příspěvek a doplatek. Na příspěvek v Praze mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí 35 procent příjmu. Doplatek jako dávku hmotné nouze získají ti, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení. Má jim dorovnat výdaje za byt tak, aby jim zbyla částka na živobytí. Ministerstvo práce plánuje, že obě dávky sloučí. Ke stanovení výše podpory na bydlení od státu by měly nově sloužit cenové mapy s obvyklým nájemným v daných místech. Ty by měly být podle zástupců resortů práce a pro místní rozvoj hotové nejspíš v polovině prosince.

Nedostatek bytů má v metropoli pomoci řešit i nově vypracovaná evidence bytů. Magistrát nyní nemá přehled, kolik jich je a jak je s nimi nakládáno. Část jich totiž spravuje magistrát a zbytek městské části. „Chci se sejít se zástupci radnic a vytvořit model spolupráce,“ řekl Zábranský.

Kromě evidence bytů bude vypracována analýza pozemků, na kterých by mohly vyrůst městské bytové domy, a revidována bude bytová politika Prahy. „Ta je z roku 2004 a vznikla za úplně jiných podmínek, než jaká je současnost,“ dodal Zábranský.