„Nedávno jsem byl na zahajovacím koncertu Národní filharmonie v Rudolfinu, kde se hrálo Mahlerovo Vzkříšení. Obrovský filharmonický spektákl. A tam bylo vidět, že tenhle prostor je pro takhle velkou hudbu prostě malý. Prahu kvůli tomu míjejí velká filharmonická tělesa, což je mi líto. Jsme hudební národ a v Praze ani v celé České republice nemáme koncertní síň, kde by se dala produkovat velká filharmonická hudba,“ uvedl Pleskot, který je rovněž členem Spolku pro výstavbu nové koncertní budovy v Praze.

Praha podle něj navíc potřebuje nějakou stavbu, která by pozvedla zájem veřejnosti o architekturu. „Aby se vytvořilo něco, co se zdálo, že by mohlo vzniknout při stavbě Kaplického knihovny. Tehdy nám ucpali ústa roubíkem. Ztichli jsme a dlouho jsme neaspirovali na něco takového, jako mohla Kaplického knihovna být. A to by bylo potřeba změnit,“ doplnil Pleskot. Národní knihovna ve tvaru chobotnice podle návrhu architekta Jana Kaplického měla být podle původních plánů postavena na Letenské pláni v roce 2012. Poté se však do problému postupně zapojili různí politici, situaci také komplikoval spor o pozemek a do věci se navíc vložil antimonopolní úřad. Stavět se nakonec vůbec nezačalo. Lokalita Vltavské, kterou město pro stavbu velkého koncertního sálu loni vybralo, považuje Pleskot za ideální. „Je to velmi komplikovaná lokalita, která potřebuje radikální přestavbu jako celek. A když je třeba udělat něco velkého i z hlediska infrastrukturních přeměn, hodí se do toho zabudovat takovouhle složitou stavbu. Vltavská čeká na transformaci, je součástí rozšířeného centra. Navíc je odtud vidět celé pražské panorama od Petřína až po libeňský plynojem. Včetně Pražského hradu,“ uvedl Pleskot.

Co k avizované hale řekl dosluhující radní pro oblast kultury Jan Wolf?

Video
délka: 01:23
1080p 720p 360p

V Praze by mohla stát už v polovině dvacátých let nová koncertní hala. Pro Blesk.cz o plánu promluvil radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL). Tadeáš Provazník

Vzorem je Hamburk

Praha podle něj potřebuje vyvrátit mýtus, že Obecní dům nebo Rudolfinum stačí a Praha už žádnou kulturní stavbu tohoto druhu nepotřebuje. Jako příklad uvedl Labskou filharmonii v Hamburku, která byla otevřena v lednu 2017. Její velký sál má kapacitu 2100 návštěvníků. Největší sál Rudolfina má zhruba polovinu. „Myslím, že některým lidem by tady prospěla exkurze. Aby mohli vidět, jak krásná stavba může vzniknout. Líbí se mi na ní především to, že se do ní vetkly všechny touhy obyvatel Hamburku mít ve svém městě dominantu, kultovní stavbu dnešní doby,“ dodal Pleskot. Podle hamburského urbanisty Petera Gera na stavbu filharmonie obyvatelé Hamburku dokonce uspořádali sbírku.