14°C
Když na území Československa vtrhli vojáci Varšavské smlouvy, byl Peter Scheiner dvacetiletým nadějným filmařem. Rodák z Nových Zámků měl za sebou zkušenosti zpravodaje pro slovenskou televizi a v letech 1965 až 1968 pracoval jako kameraman pro filmové studio Bratislava. Celý život mu však změnil srpen 1968.
Ve chvíli, kdy do republiky vjely první tanky a vojenská technika, vše zaznamenal na filmový pás. Cenné svědectví pak o něco později odvezl do bezpečí za železnou oponu do Švýcarska. Po padesáti letech odkryl Pražanům děsivou minulost. Natočil celé zástupy tanků, poničené sloupy elektrického vedení a zoufalé přesvědčování obyvatel, aby vojáci opustili okupovanou zemi. Nakonec z Československa sám emigroval do Zürichu, kde Peter Scheiner založil společnost AVA. Láska k filmařině mu však zůstala a dodnes pracuje jako producent a kameraman.
Z archivů „tajných“
Program festivalu Padesát na pátou však nabízel mnoho jiných zajímavých přednášek a debat: „Naše motivace byla připojit se k oslavám, ale nevzpomínat jen na velká jména nebo zásadní dějinné události, nýbrž připomenout i ty, na které se v dějinném narativu zapomnělo,“ vysvětlila dramaturgyně festivalu Tereza Arndt. V malebné vile Národního památníku v Pelléově ulici v Praze 6 se tak během festivalu střídá hned několik odborníků a pamětníků.
Podívejte se na dosud nezveřejněné zábery ze srpna 1968:
Mrazivé záběry srpnu 1968 od Petera Scheinera. Peter Scheiner, Zürich
Řešil se třeba opomenutý fenomén stranických muzeí po roce 1948, jaký vliv měla socialistická ideologie na muzea po dalších čtyřicet let. „Snažili jsme se vybrat taková témata a příběhy, se kterými se veřejnost nemá příležitost běžně setkat,“ řekla dramaturgyně. Na zdech vily pak byly k vidění fotografie lidí, které byly pořízené při tajném sledování Státní bezpečnosti.
Více informací o festivalu naleznete zde.
