Když na území Československa vtrhli vojáci Varšavské smlouvy, byl Peter Scheiner dvacetiletým nadějným filmařem. Rodák z Nových Zámků měl za sebou zkušenosti zpravodaje pro slovenskou televizi a v letech 1965 až 1968 pracoval jako kameraman pro filmové studio Bratislava. Celý život mu však změnil srpen 1968.
Ve chvíli, kdy do republiky vjely první tanky a vojenská technika, vše zaznamenal na filmový pás. Cenné svědectví pak o něco později odvezl do bezpečí za železnou oponu do Švýcarska. Po padesáti letech odkryl Pražanům děsivou minulost. Natočil celé zástupy tanků, poničené sloupy elektrického vedení a zoufalé přesvědčování obyvatel, aby vojáci opustili okupovanou zemi. Nakonec z Československa sám emigroval do Zürichu, kde Peter Scheiner založil společnost AVA. Láska k filmařině mu však zůstala a dodnes pracuje jako producent a kameraman.
Z archivů „tajných“
Program festivalu Padesát na pátou však nabízel mnoho jiných zajímavých přednášek a debat: „Naše motivace byla připojit se k oslavám, ale nevzpomínat jen na velká jména nebo zásadní dějinné události, nýbrž připomenout i ty, na které se v dějinném narativu zapomnělo,“ vysvětlila dramaturgyně festivalu Tereza Arndt. V malebné vile Národního památníku v Pelléově ulici v Praze 6 se tak během festivalu střídá hned několik odborníků a pamětníků.
Podívejte se na dosud nezveřejněné zábery ze srpna 1968:
Řešil se třeba opomenutý fenomén stranických muzeí po roce 1948, jaký vliv měla socialistická ideologie na muzea po dalších čtyřicet let. „Snažili jsme se vybrat taková témata a příběhy, se kterými se veřejnost nemá příležitost běžně setkat,“ řekla dramaturgyně. Na zdech vily pak byly k vidění fotografie lidí, které byly pořízené při tajném sledování Státní bezpečnosti.
Více informací o festivalu naleznete zde.
