Cílem cvičení je prověření činnosti složek, které se podílejí na řešení protipovodňových situací ve městě. Mimo jiné je ověřena funkčnost a dostatečnost techniky pro stavbu zábran, správný postup montáže a demontáže mobilních zábran a stav pevných zábran.
Prevencí k větší bezpečnosti
Na sobotním cvičení se podle Jiřího Hovorky, specialisty ochrany obyvatelstva hlavního města Prahy, podílí Policie ČR, městská policie, hasiči, magistrát, aktivní zálohy české armády nebo Český červený kříž. „Cvičení se připravuje rok, takže se nepředpokládá, že by něco nefungovalo,“ uvedl Hovorka.
„Protipovodňová opatření hlavního města Prahy se skládají z mobilních a pevných částí. Pevné části jsou rozdělené na železobetonové stěny a nadzemní valy. Na dvou místech v Praze - v Holešovicích a v Modřanech - nám je tvoří i železniční trať,” řekl Hovorka dále.
Připomněl, že mimo nadzemních staveb má město také protipovodňová opatření na drobných vodních tocích, které se v případě potřeby přehrazují a přečerpávají do Vltavy, a na kanalizačních sítich. Konkrétně v Karlíně a Libni tvoří protipovodňovou ochranu mobilní zábrany, železobetonové zdi, zemní valy, protipovodňová opatření na kanalizaci, vrata libeňských přístavů a čerpací stanice Rokytky. Protipovodňová opatření byla na tomto úseku vybudována v letech 2005 a 2006 za 643,5 milionu korun.
Akce se účastní také zástupci Pražských vodovodů a kanalizací (PVK). „Jako provozovatel pražské stokové sítě máme za úkol zajistit jednak opatření proti zpětnému vzdutí vodních toků do Prahy, to znamená, aby se Vltava neprotlačila zpět kanalizací do města, a zároveň, v případě, že není možnost likvidovat odpadní vody tak, jak se má, tak zase přečerpávat odpadní vody vzniklé v Praze zpět do vodních toků,“ řekl ČTK bezpečnostní ředitel PVK Jan Záveský.
Devatenáctikilometrová linie
Celková délka všech pražských protipovodňových opatření včetně zemních valů, betonových stěn i mobilního hrazení je více než 19 kilometrů. Z toho mobilní zábrany měří téměř sedm kilometrů. Příští rok by se podle Hovorky mělo cvičení konat na Zbraslavi, kvůli plánované opravě tamní komunikace je ale možné, že bude nakonec jinde. „Zřejmě, ještě to není jisté, budeme dělat Prahu 5 - Smíchov,” dodal.
Na problémy se přišlo pozdě
Ochrana centra města podél Vltavy se začala budovat na konci 90. let. Při povodních v roce 2002 ale voda prosakovala pod některými hrazeními, na dalších místech vůbec nebyla. Voda tak tehdy zatopila desítku čtvrtí, evakuovány byly desítky tisíc obyvatel. Pod vodou skončily stanice metra, část zoologické zahrady a voda poškodila řadu staveb a památek. Záplavy ve městě napáchaly škody zhruba za 27 miliard korun. Další velká povodeň přišla v roce 2013. Škody tehdy dosáhly na 2,2 miliardy korun.
Jak probíhalo loňské protipovodňové cvičení v pražské Troji a v Holešovicích, se můžete podívat v galerii:
