9°C
První zmínka o snaze připojit Modřany k Praze se datuje už do března roku 1908. Tehdy budoucí představitel finanční Živnostensko-občanské záložny Václav Ledecký navrhl obecnímu představenstvu, aby se pokusilo spolupracovat ve snaze začlenit Modřany do hranic města se sousedními Hodkovičkami. Jednání však tehdy nevyšla.
O deset let později se začalo mluvit o vzniku takzvané Velké Prahy, která by propojila všechna dosud stávající pražská města. Roku 1918 dokonce náměstek starosty Rotnágel předal sdělení, že Modřany se pravděpodobně skutečně stanou součástí hlavního města nového československého státu. Ani tentokrát se však nepodařilo. „Ve skutečnosti byla do Velké Prahy připojena jen osada Modřan Zátiší,“ uvedl k dalšímu nezdaru kronikář Prahy 12 Jaroslav Kňap.
Další snahu Modřan a jejich okolí stát se součástí Prahy evidují historikové do období po druhé světové válce. Téma se řešilo roku 1950, kdy v rozšíření hranic metropole doufaly hlavně Modřany, Komořany, Lahovice a Lahovičky. Také v tomto případě však měly tyto obce smůlu.
„Protože ve věci připojení 21 obcí, které k uvedenému datu přešly k Praze, narážely na sebe zájmy hlavního města Prahy, Pražského kraje, Okresního národního výboru (ONV) Praha-západ, ONV Praha-východ a konečně i zájmy oněch 21 obcí, bylo v této věci konáno mnoho porad, provedeno mnoho nejrůznějších intervencí, o věci jednala vláda i parlament,“ uvedl v dobovém textu k situaci kronikář té doby Antonín Vlček.
Definitivní rozhodnutí padlo v létě roku 1967. Komunistická strana tehdy přijala rozhodnutí, na základě kterého se i Modřany a okolní obce staly součástí Prahy s platností k 1. lednu 1968.
„Ohledně připojení již zmiňovaných obcí k hlavnímu městu byly navrhovány dvě varianty: začlenit je do jediného ONV, nebo je připojit k nejbližšímu ONV. Byla přijata druhá varianta a Modřany i Komořany se staly součástí ONV Praha 4,“ dodal k připojení obcí k hlavnímu městu Jaroslav Kňap.
Modřany v pohledu do budoucna: v těchto místech by mělo dojít k rozšiřování silnice a vzniku Nové Komořanské:
