14°C
Pražským policistům se daří aktivně snižovat trestnou činnost. Celkový počet více než 56 000 protizákonných událostí je oproti roku 2015 nižší o zhruba 7 500 činů. V dlouhodobém měřítku byl v metropoli nejhorší přelom tisíciletí.
Podle náměstka ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy Ivana Smékala ale takové srovnání není zcela objektivní, protože od té doby došlo k různým trestně právním změnám.
„Naopak srovnávat můžeme poslední roky, protože poslední zásadní změna proběhla přijetím nového trestního zákoníku roku 2010,“ upřesnil Smékal. Kriminalita v Praze se oproti roku 2015 snížila o 12 procent, vyšetřovatelé v hlavním městě objasní každý čtvrtý případ.
Centrum špatné, okraje dobré
Tradičně nejhorší je co do páchání trestné činnosti pražské centrum. Hned za ním se v nechvalné bilanci umístil Smíchov, který dříve býval spíš na třetí až čtvrté příčce. Jako další problematické lokality policisté jmenují Jižní Město, Vršovice a Vinohrady.
Naopak nejlépe je z hlediska protizákonného jednání na okrajích Prahy. „Jde o okrajová místní oddělení spíš venkovského typu, bezpečněji je také v Újezdu nad Lesy nebo v Čakovicích. Je to dáno tím, že v těchto lokalitách nejsou velké obchody nebo cizinci, zloději tu nedostávají tolik příležitosti pro páchání majetkové a hospodářské trestné činnosti,“ objasnil situaci Ivan Smékal.
Loni zavraždili 20 lidí
Cizinci se také dlouhodobě promítají do statistiky vražd, které se na území metropole v průběhu let odehrály. V loňském roce se jich v hlavním městě stalo 20 a jen jednou z obětí byl cizinec. „To nikdy nebývalo, v minulosti tvořili cizinci polovinu jak obětí, tak pachatelů vražd. V současnosti jde spíš o vztahové záležitosti v rodině, na pracovišti a svou roli sehrává alkohol,“ uvedl policejní náměstek.
Počet 20 vražedných trestných činů je v Praze nejmenší od roku 1988, kdy se jich odehrálo 13. „Roku 1990 jich bylo 34 a doba 90. let pak byla poměrně hektická, evidujeme až trojnásobek těchto případů mezi roky 1992 a 2000, kdy se jich ročně událo 56 až 60. Situace se stabilizovala, dnes už to není o bojích mezi zahraničními gangy,“ řekl dál ke statistice Ivan Smékal.
Z loňských 20 vražd se jich zatím podařilo objasnit 17. Mezi tři neobjasněné se řadí nález novorozence na skládce v Praze 10, zastřelený mladý muž v říjnu v obvodu Prahy 5 a jeden případ, který v současnosti řeší Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). K tomuto případu policisté v současnosti odmítli sdělovat další informace.
Roku 2016 se v Praze podařilo objasnit také některé vraždy z předchozích let. Mezi ty se počítá nechvalně známá vražda v tramvaji číslo 17 a vražda z roku 2014 v areálu hlavního nádraží, kde tehdy neznámý pachatel v březnu zapálil squat bezdomovců a jeden člověk uhořel. Třetím takovým úspěchem je vyřešení vraždy z roku 1999, po které cizinec utekl na Kypr – a teprve v loňském roce došlo k jeho vydání do České republiky.
Kapsáři a hackeři
Obecně nejčastější trestnou činností v Praze jsou kapesní krádeže. Loňský průběh těchto trestných činů byl do jisté míry kuriózní: nejhůře dopadl leden, který bývá podle informací policie běžně spíš mezi těmi „lepšími“ měsíci.
„Nejlépe paradoxně dopadl prosinec, což je měsíc, kdy míváme velkou prevenci. Všude bývá spousta lidí, panují předvánoční nákupní horečky. Přesto poslední loňský měsíc dopadl ve srovnání dobře. Přestože kapesních krádeží ubývá, v prevenci polevovat nebudeme, protože když dostanou kapsáři příležitost, hned se rozjedou,“ upřesnil Smékal.
Jednou z mála statistik, kde kriminalita v Praze roste, jsou kybernetické trestné činnosti. Jde o jev, který je typický pro dnešní dobu, a tento problém čím dál víc zasahuje do kriminálních statistik prakticky po celém světě.
Podívejte se, jaké případy pražští policisté poslední dobou řešili:
