8°C
V tomto domě na Starém Městě žil kdysi krejčí Lokýtek s hospodyní, která za něj dělala veškeré domácí práce, na něž on sám neměl čas. Krejčí byl šikovný a poctivý, ale příliš vášnivě miloval kejklířské řemeslo.
„Jak přijeli do Prahy noví kejklíři, artisté nebo žongléři, bylo víc než jisté, že hned v první řadě přihlížejících se tlačí Lokýtek a s pusou dokořán sleduje jejich kousky, triky a kouzla,“ popisuje krejčího v knize 77 pražských pověstí Alena Ježková.
Jednou si tak zase Lokýtek vyšel do města, samozřejmě proto, že na tržišti vystupovali noví kejklíři. Nadšeně sledoval umělce polykající meče a oheň, ale i ty, co chodí na laně a tvoří lidskou pyramidu. Jeho pozornost ovšem nejvíc přilákal mládenec v zeleném trikotu.
Lokýtka uchvátil hadí muž
Byl něco jako hadí muž, jeho tělo připomínalo gumu. Ruce, nohy a hlavu dokázal proplést tak, že nebylo poznat, kde má zadek a kde předek.
Lokýtek za pár dní pracoval na zeleném kaprálově oblečku, a tak ho nenapadlo nic lepšího, než si ho zkusit obléci a dát si nohy za hlavu, tak jako gumový muž. Oblékl si tedy zelený hábit, přehodil si nohy přes hlavu, ale najednou mu nešly dát zpátky.
Volal tedy o pomoc. Zaslechla ho hospodyně, která zrovna vařila večeři. Když ale otevřela dveře od Lokýtkovy pracovny, šíleně se vylekala a celá vyděšená vyběhla z domu. „Honem, pomozte, kde jste kdo?“ volala a naříkala. Z okolních domů začali vybíhat sousedé a za chvíli dorazila i městská stráž.
Místo krejčího seděla v pokoji žába
„Zbrojnoši utěšovali hospodyni a čekali, až jim poví, co se stane. Vyděšená hospodyně začala vyprávět, jak slyšela divné zvuky, hekání a křik, a když otevřela dveře, místo pána tam seděla obrovská žába. Nejspíše nešťastného krejčího spolkla,“ uvedla v knize spisovatelka.
Jeden statečný strážník se odhodlal vejít do domu připraven záhadu odhalit. Chvilku bylo v domě ticho, a pak se zbrojnoš vypotácel ven s hlasitým smíchem. Za ním se objevil i sám mistr krejčí, celý a zdravý, akorát v podivném zeleném oblečku.
Zvědavým sousedům i hospodyni pak vyprávěl, jak to celé bylo. „Viděl jsem na tržišti kejklíře v zeleném trikotu, jak si dával nohy na ramena. Tak jsem ho chtěl napodobit, dal jsem si nohy za ramena, ale zpátky už to nešlo. Pak přišla tady Marjánka a ztropila ten povyk se žábou,“ vysvětlil Lokýtek záhadu.
Žába na krejčího počest
Tenkrát z toho po Praze bylo hodně smíchu, a když Lokýtek zemřel, dali jeho sousedé na památku vytesat nad dveře jeho domu velkou kamennou žábu. Ta střeží dům dodnes.
Realističtí historici zase žábu nad dveřmi vysvětlují podle toho, že v minulosti rušilo obyvatele domu časté kvákání právě zelených žab. Jelikož v prostoru dnešního Mariánského náměstí byla terénní prohlubeň, které se říkalo Na Louži, a tam se vyskytovalo právě hodně podivných obojživelníků včetně žab.
Dnes dům U Zelené žáby slouží jako muzeum dětských kreseb.
Podívejte se, jak žába na domě vypadá:
