Padá hvězda, něco si přej! O víkendu bude k vidění meteorický roj Perseid

Meteorický roj Perseid lze každoročně pozorovat v období mezi 17. červencem a 24. srpnem. Letos jeho vrchol nastane v noci ze soboty 12. na neděli 13. srpna. Pozorným pozorovatelům jistě neuniklo, že meteory jsou k vidění už nyní, jejich frekvence bude až do víkendu postupně stoupat. Za pozorováním je potřeba vycestovat nejlépe mimo město do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění.

„Podmínky jsou letos téměř ideální, na obloze bude Měsíc ve fázi úzkého srpku, který vychází až časně ráno a nebude příliš rušit svým svitem. Bude tedy možné spatřit i nejslabší meteory. Pozorování meteorů doporučujeme zejména v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem roje vystoupá téměř k nadhlavníku a většina meteorů zazáří nad obzorem, ne pod ním. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní zazáří každou hodinu přibližně 80 meteorů, z toho 10 až 20 může být opravdu jasných,“ informuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky.

Nový starosta Prahy 2: Jan Korseska (ODS) vede úřad po dvou výrazných ženách, jaké má plány?

Výlet do Ondřejova

Kvůli světelnému smogu tedy žádná z hvězdáren, které jsou přímo v hlavním městě, neplánuje speciální program k víkendovému meteorickému roji. To ale neplatí pro hvězdárnu Ondřejov, která se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Praha-východ.

Akce se bude konat právě v noci ze soboty na neděli. „Během celé noci očima uvidíte planetu Saturn a v druhé polovině noci se přidá Jupiter.  A samozřejmě spoustu hvězd a také Mléčnou dráhu. Možnost u nás přespat na louce nabízíme pouze jednou v roce, proto toho využijte a dorazte se podívat na „slzy sv. Vavřince“, tedy ledoprachové částice komety 109P Swift-Tuttle hořící v naší atmosféře, tedy meteory alias „padající hvězdy“. V případě zatažené oblohy se samozřejmě pozorování nekoná,“ zvou organizátoři. Akce začíná ve 20:30 a je zdarma.

Letňany trápí bezohlední návštěvníci koncertů: Auty ničí zeleň a nechávají nepořádek

Historie Perseid

První zmínky o tomto úkazu pocházejí již z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Podle zaznamenaných svědectví několik dní po jeho popravě dne 10. srpna 258 padaly z nočního nebe „třpytivé slzy“ a od této události jsou Perseidy lidově označovány jako „slzy svatého Vavřince“.

Že se ale jedná o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835-1910) v druhé polovině 19. století. Jako první na světě popsal přímou spojitost meteorů s kometami, a dokonce určil, že Perseidy mají svůj původ v prachových částicích uvolněných z periodické komety 109P Swift-Tuttle. Pravidelně nám ji připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze prachovým proudem rozptýleným za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory, lidově „padající hvězdy". Nejvíce jich padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, tedy vždy kolem 12. srpna.