Podle kurátorky výstavy Vlasty Čihákové Noshiro mají karty různý význam podle toho, jak leží kolem. Žádná není pokládána za vyloženě negativní. V mariáškách, českých kartách německého typu, je celkem 32 karet ve čtyřech barvách – zelené, listy, červená srdce, kule a žaludy. Každá barva obsahuje osm karet i s unikátními obrázky, zastoupeni jsou král, spodek, svršek, ale žádná královna. Ta se objevuje pouze v kartách na prší. Někteří lidé věří, že se dá z „mariášek“ či dalších karet věštit budoucnost.
Mistrova inspirace
Autor výstavy Michal Tomek se o mariášky zajímal od dětství. „Karty mě historicky nikdy moc nezajímaly. Vlastně mě ani nezajímalo hrát karty a už vůbec mě nezajímalo věštění z karet a duchařiny kolem,“ vypráví. Už od útlého věku ho však vábily obrázky na kartách. Když byl dospělý, restauroval v roce 1982 nástěnné malby v kapli zámku Konopiště. Jenomže komise omylem zadala práci jak Michalu Tomkovi, tak českému malíři a grafikovi Vladimíru Jarcovjákovi. Dva roky spolu restaurovali.
„Protože jsme probrali vše, co se dalo, tak jsme si říkali, jak se nám oběma líbí od dětství karty jako grafická díla, co na nich je a shodli jsme se, že nás už od mala zajímalo a vzrušovalo, co to vlastně znamená,“ vzpomíná Michal Tomek. Kolega se mu svěřil, že namaloval abstraktní sérii obrazů právě na motivy karet. To Michala Tomka inspirovalo. Po několika letech se o svém volném čase věnoval malbě výjevů z „mariášek“. Svému koníčku se věnuje už 29 let.
Nepozorní karbaníci
„Hráči, kteří hrají karty, si obvykle nevšímají obrázků. Vnímají pouze hodnotu karet,“ myslí si autor výstavy. Je to podobné penězům. Lidé nehledí na portréty osobností, zajímá je pouze, co si za obnos koupí. „Řekl jsem si, že by bylo zajímavé vytáhnout postavy z karet a dát jim jiný život, nezávislý na jejich hodnotě,“ povídá. První namaloval v roce 1999 zvětšený portrét srdcového svrška. Stávalo se mu poté, že jakmile vystavoval jeden obraz inspirovaný kartami samostatně, chodili kolem lidé, postava jim přišla povědomá, ale nemohli si vzpomenout, kde že ji viděli.
Top obrazy
Každý obraz, který Michal Tomek maluje, si nejprve připraví na kartón. Jakmile má hotovou malbu na kartón, pustí se do díla na plátno. Všechny velké obrazy na výstavě související s kartami kompletoval pomocí oleje. Po 29 letech mariášového tématu autor nepřestává. „Pořád ještě maluju. Vždy, když si odskočím od svých věcí, tvořím obrazy s karetní tematikou,“ říká. Co na něho zatím čeká v ateliéru, ale na výstavu nestihl zhotovit, jsou 4 obrazy s názvem „Bourání trůnu“. Nicméně o téma nebude návštěvník ošizen. Na výstavě je jeden trůn z roku 2022, odkazuje na politickou situaci.
Unikátní projekce: Spojil se člověk a robot, vznikl obraz Prahy! Refik Anadol představí neuronovou síť města

Obraz se nazývá „Trůn a jeho idea“. V divoké krajině stojí polorozpadlý kamenný trůn, ale nad ním se vznáší nádherný trůn z mraků. Návštěvník si může myslet, že malba odkazuje k volbám. „Vídíme, jak nám ideu všichni politici nádherně vykreslí, jak ji chtějí a věří, ale pod ní se nachází realita posazená v krajině,“ směje se malíř. Pyšný je také na tři triptychy. Každý obraz obsahuje jednoho spodka na barevném vzorovaném pozadí. Každý symbol maloval Michal Tomek ručně. „Byla to hrozná práce. Dneska už bych to nedělal,“ usmívá se.
Velikáni výstavy
Nejvýraznější z celé výstavy je šest velikých obrazů. První čtyři jsou každý věnován jedné barvě. Na prvním spolu bojují dva šermíři a král tomu pouze přihlíží. Obraz pojmenoval Michal Tomek vtipným názvem „Lubomír Štrougal zatýká Rudolfa Baráka v přítomnosti Antonína Novotného 30. ledna 1962". V pozadí jsou vidět Hradčany tak, jak je malíř vnímal jako malý. Budovy nahrazují kartonové krabice, pyramidy z karet a květiny. Na další spolu také bojují dva muži, ale v pozadí se snaží slepice chytit žížalu.
Další obraz zachycuje svrška, spodka a krále, jak hrají karetní hru švindl. Za hráči se nachází krajina se stromy. Místo plodů ze stromů visí karetní symboly. Poslední obraz zasvěcený zeleným kartám se jmenuje „Psychoterapie“. Král sedí na židli v potemnělém městě a zapisuje si poznatky spodka ležícího kousek vedle na lehátku. V dálce je vidět socha svrška. Spodek je v depresi, chtěl by se stát také veselým svrškem. „Listová řada nemá zbraně. Řekl jsem si, že tento obraz bude na lehčí notě,“ popisuje Michal Tomek.
Pátým velkým obrazem na výstavě je malba kobkového města. Všude na návštěvníka galerie koukají sochy. Jen v popředí sedí trubač s trubkou, na kterého věrně kouká jeho pes. Poslední obraz pak zachyuje zabitého bažanta. Kolem něho se ve městě všude nachází další ptáci. Obraz se nazývá "Pomník padému tetřevu".
KDE: Galerie kritiků, Jungmannova 36
KDY: Už jen do 16. října 2022
VSTUPNÉ: Minimální
Výstava Michala Tomka s názvem Příběhy z karet Jan Dařílek