18°C
Refik Anadol patří v současnosti k nejvyhledávanějším světovým digitálním umělcům. Zaměřuje se na projekty, které propojují lidské a strojové vnímání, složitá data převádí v poetické světelné instalace. Data, ze kterých se skládá připravovaná instalace pro Prahu, vznikají na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy již několik let. Odborníci pracují s technologií LIDAR (z anglického Light Detection and Ranging) využívající odraz laserových paprsků od objektů.
Výsledkem je mračno bodů, které dohromady vytváří virtuální 3D model. V Praze bylo takto nasnímáno 4 500 km ulic a dalších cest bez automobilového provozu, jako jsou například stezky v parcích. Zobrazení Prahy je neobyčejně detailní a celková velikost záznamu činí 16 terabytů dat. Na jeho nahrání by se tak spotřebovalo asi 22 tisíc CD. Z dat vytvořil Refik Anadol site-specific instalaci, která spojuje abstraktní vizuální prvky s konkrétní architekturou, jakousi unikátní virtuální cestu pražskými ulicemi.
Procházka městem
„Inspirovala nás myšlenka, že můžeme použít fyzické třídimenzionální město a spojit jeho informaci s městskými daty za jeden rok. Smíchaly jsme tyto dva různé světy,“ sděluje umělec Refik Anadol. Ve svém díle přenesl město na plátno. Barvy různých částí vybral jak podle tamního podnebí a počasí, tak na základě fyzického vzhledu, s jehož přenesením mu pomohla umělá inteligence.
Jedna část obrazu vychází z konkrétních proměnných, druhá se spoléhá spíše na abstrakci a sny. Refik Anadol spatřil výsledek své práce až v samém závěru. Byl příjemně překvapen. Takový výsledek nečekal. Po celou dobu mu pod rukama procházely pouze jedničky a nuly.
Trable při práci
Za nejobtížnější považuje autor práci s daty. „Jejich objem byl příliš velký. Obdrželi jsme terabity dat. Normálně, když umělec pracuje s pigmenty, má k dispozici štětec a například akrylové nebo olejové barvy. Pro mě to však byla data samotného města,“ vysvětluje Blesku Refik Anadol.
Při tvorbě obrazu se musel spoléhat na miliardy jednotlivých bodů. „První měsíc jsme strávili tvorbou dat, druhý jsme konečně viděli město, třetí měsíc jsme mohli vytvořit něco smysluplného,“ popisuje proces Refik. Problémem byl také výběr samotných dat, jež se mění v čase.
Budoucnost digitálního umění
Refik Anadol stál u zrodu počítačových technologií i digitálního umění. Sám se stal umělcem, designérem a průkopníkem v oblasti umělé inteligence a estetizace datových souborů. „Poprvé jsem o ‚datové malbě‘ začal uvažovat v roce 2008 a trvalo mi to čtrnáct let. Byla to dlouhá a pomalá cesta,“ vzpomíná.
Tou dobou síťová média teprve začínala. Zpočátku se prý vše jevilo bez problému. Postupem času však došlo ke zneužívání osobních dat, potíže nastaly se svobodou rozhodování a soukromím obecně. V počítačích ale Refik Andol zároveň vidí nesmírný potenciál. „Podle mě zde existuje padesátiprocentní šance, že se technologie vydá správným směrem, a padesátiprocentní šance, že se situace zhorší,“ dodává.
„Signal Festival a umělecké instituce hrají klíčovou roli ve vzdělávání lidí a rozšiřování povědomí, že technologie mohou být použity k tvoření umění, ale zároveň mohou být použity k něčemu nečekanému,“ myslí si Refik Anadol. Data pomáhají světu při léčbě Alzheimera, zobrazují každý možný protein na světě nebo zlepšují předpověď klimatické krize. Zároveň jsou však nebezpečím. Signal Festival podle Refika Anadola pomáhá ukázat lidstvu světlou stránku technologií i počítačů.
Signal je festival digitální a kreativní kultury. Spojuje současné vizuální umění, městský prostor a moderní technologie. • VIDEO Signal Festival
