Vinohrady jsou už od nepaměti vyhlášenou čtvrtí slavných hospod. Dříve zde dominovaly parkové podniky v Grébovce a Riegrových sadech. Dnes kolemjdoucí potká hlavně pouliční putyky. Hospoda U Dandů, kterou si obyvatelé Prahy 2 vybrali za nejikoničtější podnik, začala fungovat v roce 1923. Název nese po svém prvním majiteli, Josefu Dandovi.
Střípek z historie
Před válkou si po několika zkušenostech s provozem podniků koupila celý dům Dandova rodina. V přízemí provozovali hospodu, ve které byl i kulečník. Fungovali dvacet let, než Josef Danda zemřel. Dům ke konci války málem poničila letecká puma, která dopadla před dům. Za totality připadl podnik státu, který zde zřídil jídelnu. Po revoluci se podnik vrátil ke svému původnímu účelu.
Pivo i politici
„Stávající personál tu je pětadvacet let,“ usmívá se výčepní Václav Havlín. „Denně se tu stanou tuny vtipných historek, protože jsme štamgastská restaurace. Chodí sem jak chudáci, tak pracháči.“ Hosté dokonce Václavovi radí, ať napíše knihu plnou zážitků z hospody. Dokud pil pivo, podnik prý navštěvoval napřklad politik Jan Ruml a na návštěvu občas zajde i Miroslav Kalousek (TOP 09). „Všichni, kteří chodí něco dělat do Rudého práva, tak sem zajdou. Vždycky, když se tu někdo soudí, také zavítá k nám,“ vypráví výčepní Václav.
„Čepujeme Gambrinus tankovou desítku, Plzeň je u nás v uvozovkách druhořadé pivo, máme ho jen ze sudu,“ popisuje hospodský. Covid zvládla hospoda statečně, třebaže to byla těžká doba. V současnosti se prý hospodě dobře daří, informuje nás výčepní Václav a aby to nezakřikl, ťuká si na hlavu. Do sedmi hodin bývá hospoda normálně plná. „Vždycky se říká, sedmá rozhodne,“ povídá Václav a dodává, že po sedmé se hospoda začíná plnit. Sudé úterky a liché středy hrává v zadní části hospody country kapela.
Stálí hosté, stálý personál
Hostům se líbí, že si hospoda na nic nehraje. „Výborně tady vaří, čepují dobré pivo, potkáváme se tu v dobré společnosti. Obsluha v čele s Václavem pro nás stojí na prvním místě,“ říká jeden z hostů. Další „štamgast“ chodí do hospody už 20 let. Tedy stejnou dobu, jako zde pracuje personál. „Líbí se mi atmosféra. Ceny jsou nízké, chodí sem kamarádi a čepují tu dobré pivo,“ pochvaluje si muž s černými kníry.
Všichni pravidelní návštěvníci u výčepu se shodnou, že je sem táhne příjemná nálada uvnitř a kamarádi. „Někde si hrají na hogo fogo, tady je to česká klasika,“ dodává třetí host. O tom, že si hospoda váží svých návštěvníků, není pochyb. Na zadní stěně hospody visí pomníčky zesnulých. Jde o bývalé muzikanty, malíře interiéru a jednomu hostovi, který přišel o život v pouhých 29 letech.
Interiér hospody Jan Dařílek
