Dílo má na svědomí umělec Jiří David (65), který vytvořil mj. také neonové srdce nad Pražským hradem v závěru posledního funkčního období prezidenta Václava Havla. Kontejner vznikl jako součást festivalu Sculpture Line, který oživuje veřejné prostranství uměleckými díly. Instalace nechává na pozorovateli, aby se rozhodl, jestli je kontejner prázdný a umění zemřelo, nebo jestli se v kontejneru něco ukrývá, a proto umění žije.

Proč kontejner?

Bílý kontejner s vlajkou funguje jako „trezor, schránka vzájemné domluvy a inkubátor“. Pozorovatel nemůže vědět, co se uvnitř nachází, a tak musí zapojit fantazii. Obsah kontejneru může být pro každého chodce jiný. „Když si dnes nejsme jisti, jestli je umění živé – má smysl, nebo mrtvé – svůj smysl ztratilo, nejsme si ani jisti, co v kontejneru je, nebo není,“ popisuje své dílo Jiří David.  

Podle autora totiž umění existuje i neexistuje. Nachází se ve zvláštním stavu „superpozice“. Že umění existuje, můžeme s jistotou tvrdit jen ve chvíli, kdy se na něho díváme. Jakmile odejdeme a umělecké dílo se nám ztratí z dohledu, můžeme pouze předpokládat, že stále existuje. K abstraktnímu přemýšlení o umění Davida prý inspirovala antropologie. 

Absolutní nula

Dílo dostalo název Absolutní nula, to je fyzikální pojem označující hypotetický stav látky, kdy se zastavuje vešekerý pohyb částic a má hodnotu -273,15 °C. Pro autora znamená absolutní nula neobyvatelnost. Jeho myšlenka je taková, že když kontejner zůstane hermeticky uzavřený v absolutní nule, nikdo se do něho nedostane a zbydou pouze představy, co uvnitř je.

Nad kontejnerem pak visí bílá vlajka, která obvykle znamená kapitulaci. Autor si však myslí, že může znamenat taktický manévr do budoucnosti. Umění podle něho vždy kapituluje, ale souběžně s tím se také znovu rodí.

Srdce pro pana prezidenta

Vizuální umělec a pedagog ve své práci využívá znaky a vytrhává obrazy z kontextu. Zároveň vše spojuje a významy tak zanikají. Svou tvorbou se často vyjadřuje ke společenské situaci v Česku. Vedle obrazů a kreseb využívá fotografii, vytváří instalace a v poslední době i skleněné vázy.

Patří mezi zakládající členy umělecké skupiny Tvrdohlaví. Jeho zřejmě mediálně nejznámějším dílem bylo neonové srdce nad Pražským hradem v závěru posledního funkčního období prezidenta Václava Havla. Má za sebou přes 80 samostatných výstav po celém světě. 

Video
délka: 22:41.52

Blesk Podcast: Během krize se daří obchodu s uměním, říká Matyáš Kodl Blesk

Fotogalerie
6 fotografií