Na nápad netradičně laděné výstavy, která zažívá úplnou premiéru, přišel botanik Lubomír Hrouda, který je rovněž jejím autorem. „Léta o rostlinách přednáším a vyučuji, a vím, že základní údaje jsou celkem nudné. Usínají u nich posluchači,“ vysvětluje docent přírodních věd. „Říkal jsem si, že by nebylo od věci zaměřit se na tu botaniku trochu pikantněji. A sex rostlin mi přišlo jako téma, co by posluchače mohlo probudit.“

Pilný jako včelka? Nene…

Pod rostlinným „sexem“ si samozřejmě nelze představit něco necudného. V podstatě se jedná jen o přenos pylu z květu jedné rostliny do druhé, a to buď za přispění větru, hmyzu, ptáků či jiných opylovačů. „Vůbec nejpilnějšími opylovači, kteří existují jak v našem podnebí, tak i v tropech, jsou motýli,“ vysvětlil kurátor. Dále jimi jsou čmeláci a překvapivě pestřenky.

Jde o hmyz, jehož larvy se živí mšicemi nebo bakteriemi v bahnité vodě. Pro pyl si zalétávají nezřídka proto, aby se samy nakrmily. Jsou v tom však více než aktivní, jak Hrouda upozornil. „Včely se těší určitému renomé, ale spíše mylně.“
Video
délka: 02:16.38

Takto vypadá výstava Intimní život rostlin, která je do prosince k vidění ve skleníku Fata Morgana v trojské botanické zahradě. David Zima

Pozoruhodné jsou pak i jednotlivé praktiky rostlin, kterými na opylování lákají hmyz. „Některé rostliny jsou mazané natolik, že opylovače ve svých květech dokonce na čas uvězní,“ překvapuje Hrouda s tím, že za tu dobu zmatkování a poletování v květu na sebe nabalí kvanta pylu. „Jiné jim nabídnou teplo a úkryt, další svůj květ ani nerozvinou a opylí se samy.“

Může rostlina dostat kapavku?

Když už rostliny žijí pohlavním životem, nelze se nezeptat, zda je možné, aby si mezi sebou přenesly i nějakou tu nepříjemnost v podobě pohlavní nemoci. Kupodivu ano. „Většinou se jedná o různé rzi a sněti, které napadají květy kvetoucích rostlin,“ vysvětlil Hrouda. „Jejich spory, které jsou přenašeči nákazy, v podstatě mimoděk přenáší opylovači. Tak jedna rostlina nakazí druhou.“

A věděli jste také, že jsou rostliny při „výběru“ svých partnerů vybíravé? Samozřejmě neovlivní, zda budou střídat partnery jak na běžícím pásu, to ovlivní opylovači, nicméně zrovna tak jako lidé, i ony si hledí toho, aby nedocházelo k incestu. Jak?

„Zásadní problém u rostlin je ten, že samčí a samičí orgány mají v jednom květu. V průběhu vývoje se proto musí snažit, aby se jejich blizna neopylovala vlastním pylem,“ uvedl botanik. Nedošlo by pak k ničemu příliš závažnému, ale z hlediska genetika, tak jako u lidí, mohly u semene nastat určité malformace.

Interaktivní prvky

Výstava sestává z 21 informativních panelů, které v prostorách standardně vybavené Fata Morgany odhalují sexuální život rostlin. Její autoři, kterými jsou kromě Hrudky také Zdeněk Janovský, Jakub Štenc, Jan Ponert a Ludmila Němcová, ji koncipovali pro dospělé i pro děti. Především ty ostatně ocení nejrůznější interaktivní vychytávky.

O sexuálním životě rostlin se tu dozvíte prakticky vše, co jste chtěli vědět, ale báli jste se zeptat.
O sexuálním životě rostlin se tu dozvíte prakticky vše, co jste chtěli vědět, ale báli jste se zeptat.
Autor: David Malík

K vyzkoušení je například váha, která kilogramy přepočítává na hmotnost včely, od které se pak odvíjí, kolik pylu by podle této hmotnosti člověk unesl, kdyby byl včelou. K „očuchání“ jsou zde také speciální přihrádky, skrze které zájemci poznají, které vůně lákají noční opylovače. Nástropní tubus zase při obřím měřítku demonstruje, jak velké rozdíly jsou v délce sosáků včely, čmeláka a motýla. Chcete se dozvědět, kdo vede? To, a spoustu jiných zajímavostí se ve skleníku na výstavě Intimní život rostlin můžete dozvědět až do 5. prosince.

Kde: Botanická zahrada Praha, Trojská 800/196 – Skleník Fata Morgana.
Kdy: Do 5. prosince, úterý až neděle 9:00 – 16:00.
Vstupné: Plné 150,- Kč, snížené 75,- Kč.

Fotogalerie
23 fotografií