Jak prozradila jedna ze dvou kurátorek výstavy, Helena Musilová, dvě patra muzea jsou vyplněna více než 80 obrazy Františka Kupky. „Lze krásně sledovat jeho umělecký vývoj, od figurální tvorby přes karikatury až po abstraktní malby, kterými si vysloužil skutečně celosvětovou pozornost,“ vysvětlila Musilová.

Pestrobarevný svět uměleckého solitéra

Nová stálá expozice je proto členěna výhradně chronologicky. Většinu vystavených obrazů, výkresů i studií, karikatur, ilustrací či skic, tvoří exponáty ze soukromé sbírky manželů Mládkových, kteří jich nasbírali 215. „Náleží k vůbec nejucelenějším soukromým sbírkám na celém světě,“ upozornila kurátorka. Samotná výstava by však nebyla kompletní bez četných zápůjček z jiných soukromých sbírek i předních světových institucí – jmenujme třeba Sbírky Pražského hradu, Centre Georges Pompidou či některé z českých regionálních galerií.

Kupkovy obrazy zaplňují celkem sedm místností. Neschází jeho všeobecně slavné výtvory, jako Trh nebo Amorfa – Teplá chromatika. „Na té se poprvé odvážil předvést výsledky svého hledání eurytmií. Amorfa svědčí o Kupkově snaze oprostit se od zobrazování tvarů smysly uchopitelného světa. Autor si v podstatě začal vytvářet vlastní jazyk tvarů,“ sdělila Musilová. Výjimečné je dílo tím, že se jednalo o vůbec první abstraktní obraz, který se veřejnosti kdy představil. Psal se tehdy rok 1912.
Video
délka: 00:14

Ochutnávka tvorby Františka Kupky Eva Fornálová

„Kupkovo dílo lze označit za solitérské, protože se od zaběhnutých stylů odlišoval,“ vysvětluje druhá kurátorka výstavy, kterou je Markéta Theinhardt. Tu lze vidět jeho příklon k realismu, tu k symbolismu, dále k expresionismu či kubismu. A také karikatuře, kterou tvořil především ve Francii, a označoval ji za čistě „chlebovou“ tvorbu. „Málokdo ví, že si Kupkova díla vážili žurnalisté z Charlie Hebdo, a že před tragickým atentátem v lednu 2015 plánovali věnovat jedno číslo výtisku právě Kupkovi,“ sdělila Theinhardt. Není náhodou, že Kupkův hrob se nachází na pařížském hřbitově Père-Lachaise, který je vyhrazen význačným osobnostem.

Titán sochařského kubismu

Jedna skrz naskrz prosvětlená místnost je pak věnovaná Otto Gutfreundovi, sochaři, který vesměs „definoval“ kubismus ve světovém sochařství. Právě jemu je totiž připisovaná vůbec první kubistická socha na světě - Úzkost. „Co byl Pablo Picasso nebo Georges Braque pro malbu, tím byl Otto Gutfreund pro sochařství,“ nezastírá Musilová.

Tvorba Otty Gutreunda
Tvorba Otty Gutreunda
Autor: Eva Fornálová

K prohlédnutí je celkem 17 autorových plastik, z nichž pochopitelně nechybí i Úzkost. Většina jich rovněž pochází ze sbírky manželů Mládkových. Pozoruhodný je model Barunky, který tvoří součást sousoší Babička s dětmi. Netřeba dodávat, že se jím snažil Gutfreund vzdát poctu Boženě Němcové (†41). Jediná škoda, že na výstavě není vystavené celé modelové sousoší. Leč i bez toho je na výstavě rozhodně co vidět a nač po návštěvě následně vzpomínat.

Co se chytá příště?

Jelikož rok 2019 se už pomalu naklání ke svému konci, v Museu Kampa už přemýšlí nad výstavami, které budou představeny pro rok 2020. Tradičně to bude opět František Kupka, tentokrát na výstavě české moderny s přesahem ke světovému kontextu. Zároveň se ke slovu dostanou i aktuální čeští umělci.

Pozoruhodným a smělým cílem muzea jsou potom středoevropští umělci po roce 1945, mezi nimiž se skví několik českých jmen jako například Jan Merta (67), Vladimír Janoušek (†64) nebo Olga Karlíková (†81). V plánu je rovněž výstava holandského umění 70. a 80. let. A – to nejlepší na konec, chtělo by se říci – chystá Museum Kampa v podobě výstavy věnované světově proslulému katalánskému umělci Joanu Miró (†90).

Kde: Museum Kampa, U Sovových mlýnů 503/2.
Kdy: Nová stálá expozice je k vidění každý den od 10 do 18 hodin.
Vstupné: 190,- Kč základní, snížené 90,- Kč. Vstupné na výstavy celého muzea činí 350,- Kč, respektive 180,- Kč.

Fotogalerie
24 fotografií