Když si stařec Adam Müller v pražských Řepích otevřel 3. srpna 1870 Pražský deník, bavil se. „Pověst, že známý Babinský zemřel, ukázala se býti nepravdivou. Jest týž dosud ouplně zdráv,“ stálo v něm. Slavný lotr, žijící tehdy pod jménem Müller, žil ještě devět let, do pátku 1. srpna 1879 půldruhé hodiny odpoledne. Bylo mu 82 let.
Ještě za života se stal legendou v písních, jež jeho činy dokonale překroutily. Václav Babinský však nebyl žádný český Jánošík, ale lump, dezertér, zloděj a vrah! Svou zločinnou dráhu začal brzy. Osm let poté, kdy jako devatenáctiletý sloužil u dělostřelců, prchl z armády i s plukovní kasou. Před vojenským soudem se nezpovídal jen proto, že předstíral šílenství a skončil v karlínské invalidovně.
Na dráze zločinu
Rok nato utekl i odtud a stal se loupežníkem na plný úvazek. Hlavně na severu Čech přepadával statky na samotách a pocestné. Babinský vyšetřovatele sváděl ze stopy vystupováním pod cizí identitou, většinou pod jménem obyvatele obce, kde později loupil. Už ve 30. letech 19. století vedl celou loupeživou skupinu. Jeho řádění skončilo 4. května 1841, kdy bylo Babinskému 45 let. Vrchní apelační soud mu vyměřil 20 roků žaláře. Ten opustil v roce 1861.
„Víte, já už jsem jen starý kající se kmet. Uznávám nyní, že můj trest byl spravedlivý, přestože mě připravil o nejlepší léta mého života,“ přiznal tehdy. Díky řádovým sestrám získal práci zahradníka v klášteře sv. Karla Boromejského v Řepích, kde v klidu dožil. Nejvíce ho v té době rozčilovalo, že mu návštěvníci zahrad kradli květiny a jahody.
Historky vyprávěl sám
Legendy kolující Prahou už za Babinského života přiživoval on sám. Komukoli, kdo za něj v hospodě zaplatil útratu, vyprávěl coby stařík historky z loupežnického života. Využíval i ty, které slýchal od spoluvězňů. „Byl to sprostý, otrlý zloděj, jenž, jak dnes bezpečně víme, škodil právě tak chudým, jako bohatým, a jenž proléval i lidskou krev,“ uvedl jeho odkaz na pravou míru novinář Josef Hais Týnecký (†79) v prvorepublikovém tisku.
Za tohle dostal 20 let
Dne 10. června 1841 byl Babinský uvězněn na Špilberku pod číslem 1042. 29. května 1855 odtud putoval na dalších šest let do Kartouz (dnešní Valdice). Soud poslal Babinského za mříže za šest prokázaných zločinů z celkem dvanácti.
* loupež u výminkáře Heinea v Mikulášovicích z 23. na 24. 3. 1830 (z 12 členů poroty 9 hlasy uznán vinen)
* loupežná krádež v domku převozníka Jana Krejzy v Brozanech ze 14. na 15. 1. 1831, kdy odcizeno 2500 zlatých (9 hlasů pro vinen)
* loupež u důchodního Jana Paula v Lysé nad Labem z 1. na 2. 5. 1830, loupež nedokonána, odcizeny věci v hodnotě 15 zlatých, společníkem zde i Franz Anton Vater, který 12. 10. 1830 zatčen (pro vinen 7 hlasů)
* loupežná vražda na Janu Bohumilu Blombergovi na cestě do Horní Kamenice ze 4. na 5. 7. 1833 (vinen všemi 12 hlasy)
* násilí při zatýkání v roce 1830, kdy pokousal rychtáře (vinen jednomyslně)
* falšování cestovních dokladů na jména Josef Schmidt a Antonín Müller (vinen jednomyslně)
