Zahájení letošní sezóny přilákalo ve čtvrtek večer tisíce Pražanů prahnoucích po kulturním vzruchu, kterému se jim dostalo. S odbitím sedmé hodiny večerní se prostory Národní galerie zaplnily brebentícími návštěvníky, kteří se snažili procpat k umění. Běžně ohromné haly s vysokými stropy, které jsou během roku spíše poloprázdné, zaplnily davy nadšenců - zdálo se, že kromě fronty na šatnu se stojí fronty i na obrazy. V rámci Grand Openingu, který Národní galerie pořádá dvakrát do roka, se totiž neplatí vstupné.

Dokumentární fotografie

Páté patro se po předchozí sezóně stále drží fotografické linky, která se originálně ukrývá v jednotlivých boxech rozdělených podle autorů. Namísto Josefa Koudelky na zdech visí dokumentární fotografie z velmi mladého spolku 400 ASA, který loni založila sedmice tvůrců - Alžběta Jungrová (1978), Antonín Kratochvíl (1947), Karel Cudlín (1960), Jan Dobrovský (1960), Tomki Němec (1963), Jan Mihalička (1965) a Martin Wágner (1980).

Těchto „sedm statečných“ spojuje realistický pohled, se kterým nahlížejí na svět a snaží se zachytit jeho neustálou proměnlivost. „Výstava představuje každého z autorů dvou generací monotematicky, výsekem z jediné části jeho jinak rozsáhlé tvorby,“ vysvětluje kurátor výstavy Josef Moucha.

A co na nové výstavy první návštěvníci? „Miluji umění, a tak jsme si to nemohli nechat ujít. Ale ty davy už jsou na mě příliš. Připadám si tady trochu jako na metalovém koncertu, jak je tady příliš hlučno,“ hodnotila velkou akci návštěvnice Ivana. Pro roztěkané nedočkavce byla událost přímo očistcem, předbíhat se tady totiž jen tak nedalo.  

Podívejte se, jak to vypadalo večer v pátém patře:

Video
délka: 00:30

Grand Opening v Národní Galerii Eva Fornálová, Blesk

Současné umění

Při cestě zpátky do přízemí se ze zachycování minulé reality dostanete k většímu fantazírování skrze současné umění. Výstava s názvem Moving Image Department #10: Podle skutečných událostí představuje například hraný dokument Neptun Adély Babanové (1980), který vypráví příběh mystifikační akce StB o tom, jak v roce 1964 došlo k údajnému výlovu tajných nacistických listin ze dna šumavského Černého jezera.

Desátá kapitola tohoto cyklu pak nabízí pohled na tvorbu předního britského dokumentaristy Adama Curtise (1955) a českých autorů Jana Šerýcha (1972) a Daniela Pitína (1977). „Mám z dnešního večera radost. Přijdu si jako v multikině. Někde na stojáka, jinde na gauči klidně sledujete jen své plátno pro dva. Je vidět, jak jde doba vpřed,“ těšil se z mnoha projekcí návštěvník Tomáš.

Jak bude vypadat Veletržní palác?

Výstava Budoucí palác v mezonetu návštěvníkům představila, jak bude Veletržní palác vypadat po rekonstrukci. „Klíčovými body rekonstrukce budou vytvoření atraktivního a dynamického vnitřní prostoru s velkorysým vstupem, zkvalitnění výstavních prostor – zejména zvýšení stropů a zapojení přirozeného světla, zpřehlednění orientace návštěvníků a zatraktivnění veřejného prostoru před hlavní fasádou a jeho propojení s okolím. Při poslední rekonstrukci byla bohužel budova od ulice neprostupně oddělena – naším cílem je vytvořit v předpolí paláce jednotný veřejný prostor, který bude sloužit jako relaxační zóna i jako prostor pro umělecké intervence,“ popisuje ředitel Národní galerie Jiří Fajt.

Další výstavy

V první polovině roku naváže NGP výstavním programem i v dalších budovách – v dubnu představí ve Valdštejnské jízdárně Josefa Šímu a jeho Cestu k Vysoké hře, květen bude patřit Šternberskému paláci a výstavě Sasko–Čechy: Jak blízko, tak daleko. Od června pak bude palác Kinských hostit sbírku impresionismu dánského muzea Ordrupgaar.

NG pořádá takzvané Grand Openingy dvakrát do roka, cílem je mimo jiné přitáhnout k výstavám větší pozornost. Loni ji navštívilo celkem 711 928 lidí, v předchozím roce to bylo 690 000 lidí, jak vyplývá z výročních zpráv. Návštěvnost roste od roku 2014, kdy do jejího čela v půlce roku nastoupil Jiří Fajt; v roce 2014 do galerie přišlo 380 000 lidí.

Fotogalerie
41 fotografií