Platba mostného za překročení řeky v Praze je z dnešního pohledu naprostou utopií. Vzhledem k hustotě dopravy by už tak obtížné cestování po metropoli bylo zcela nepředstavitelné. Dodnes se však na některých místech dochovaly takzvané mýtné domky, kde k úhradám docházelo. Nacházejí se například na obou stranách mostu Legií.
Výběr poplatků za překonání Vltavy v Praze byl běžnou praxí po dlouhá staletí. Mostné se hradilo ještě v první čtvrtině 20. století, kdy stále neexistovala takzvaná Velká Praha, a jednotlivé oblasti byly rozdrobené. Jak se ale hlavní město rozrůstalo a navyšoval se provoz, začínal být tento způsob řešení svazující.
„Pěší museli platit jednotlivě, cestující koňkou na sklonku 19. století už ne, protože tam byl poplatek součástí jízdného. Docházelo ale k tomu, že průvodčí u mostu platil úředníkovi paušální poplatek za průjezd vozu. Z tohoto pohledu to tedy byl výdaj provozovatele,“ vysvětlil tehdejší poměry vedoucí Archivu Dopravního podniku hlavního města Prahy Pavel Fojtík.
Podívejte se na současnou situaci. Všechny dopravní prostředky i chodci by za zdolání mostu Legií museli zaplatit:
Postupem času se zmiňovaný poplatek začal hradit hromadně prostřednictvím tehdejších Elektrických podniků. „Podle jízdních řádů se vědělo, kolik spojů přes daný most přejede, což tedy činilo určitý finanční obnos,“ prozradil změnu na sklonku předlouhé existence mostného Pavel Fojtík. Po sjednocení a vzniku Velké Prahy roku 1922 měl tento poplatek z dlouhodobého hlediska už jen jepičí život, přestal se platit ještě v prvorepublikovém období roku 1925.
