Zapomenutá rodina Ringhofferů: Na Smíchově vyráběli tramvaje, pak vařili pivo

Když se kotlářský tovaryš František Ringhoffer roku 1769 přestěhoval z Rakouska do Prahy, nemohl ještě tušit, do jaké míry ovlivní jeho rodina životy tisíců lidí nejen v metropoli, ale po celé Evropě, a dokonce i za jejími hranicemi.

První Ringhoffer v Praze se živil výrobou varných pánví pro pivovary. Kotlářské řemeslo po jeho smrti převzal syn Josef, který začal postupně výrobu rozšiřovat, čímž uvedl do chodu věci, které se teprve měly stát. V Kamenici nedaleko metropole přestavěl mlýn na měděný hamr, kde začal vyrábět polotovary pro pražskou dílnu.

Díky úspěšnému nárůstu výroby se z Josefa Ringhoffera stal dvorní mistr kotlářský, který po tomto vyznamenání mohl začít vyrábět veškeré měděné a kovové zboží včetně strojů.

Ringhofferovi na vzestupu

Dědictví rodiny později převzal Josefův syn František Ringhoffer II. Ten začal naplno využívat výborně zavedeného rodinného podniku společně s rozmachem průmyslové revoluce. Neustále navyšující poptávku po kovovém zboží i strojích vyřešil koupí pozemku na Smíchově, kde vznikla kotlárna a továrna na výrobu železničních vagonů. Ta v době svého největšího rozmachu čítala 3200 dělníků, 270 úředníků a 40 sluhů.

„Vagóny vyráběl také na zakázku pro císařský dvůr a další významné politiky té doby. Salónní vůz si u něj objednal císař František Josef I., Ferdinand d’Este, egyptský velkovezír nebo třeba rumunský král,“ uvedl historik Milan Hlavačka.

Význam průmyslové výroby Františka Ringhoffera II. nejen v Praze neustále rostl. Vznikaly další provozovny, slévárna železa, strojírna, montovna vagonů a parní válcovna. Ringhoffer se také příkladně staral o své zaměstnance, pro které zřídil tovární nemocenskou pokladnu, penzijní fond, fond pro zaopatřování ve stáří a fond na podporu pozůstalých.

Období zavedení elektřinou poháněných tramvají v Praze na přelomu 19. a 20. století s rodinou Ringhofferových také úzce souvisí. Roku 1900 z výrobny vyjela takzvaná „primátorská tramvaj“, která sloužila pro jízdy primátorů v metropoli. Dodnes se nachází v pražském Muzeu MHD, kde ho označují za pojízdné umělecké dílo.

Díky šlechetným činům a úspěšnému podnikání není s podivem, že kromě spousty dalších vyznamenání rodina Ringhofferových získala šlechtický titul barona. František Ringhoffer II. byl také smíchovským starostou a členem Sněmu Království českého.

Láska k venkovu a pivu

Rod Ringhofferových si velice oblíbil oblast Kamenice jihovýchodně od Prahy, kde baronův otec v minulosti rozšiřoval výrobu. Byla to strategická pozice na tehdejší císařské silnici z Prahy do Vídně, rodině však učarovala i zdejší krajina, o kterou se starala.

Jelikož se baron Ringhoffer angažoval také v pivovarnictví, které se v rodině vyskytovalo už za života jeho dědečka při výrobě varných pánví, není divu, že právě malebná krajina za Prahou se stala místem vzniku pivovaru ve Velkých Popovicích.

„Velký vliv na toto rozhodnutí měla především místní kvalitní voda, která je pro vaření piva velmi důležitá. Její přítomnost a dostatečnou zásobu prokázalo několik průzkumných vrtů. Některé z původních studní používáme dodnes,“ prozradil sládek pivovaru Vojtěch Homolka.

Zemřel před otevřením

Baron Ringhoffer se prvního vaření piva ve Velkých Popovicích nedočkal. Provozovna zahájila svou činnost roku 1874, rok před tím však František Ringhoffer II. náhle po krátké nemoci zemřel ve věku nedožitých 56 let.

Podnikání po svém otci převzali tři synové František, Emanuel a Viktor. Ze všech továren a výroben, které rodina kdy vlastnila a provozovala, je velkopopovický pivovar jedinou stavbou, která přečkala civilizační rozvoj a rozmach stavebnictví ve 20. století. Z hlediska provozu to však bylo divoké období plné změn.

Války a znárodnění

V první polovině 20. století se aktivita velkopopovického pivovaru rozšiřovala, a to navzdory nepřízni osudu v podobě dvou světových válek, které vždy znamenaly prudký pokles výroby. Po smrti Emanuela Ringhoffera, který pivovar vedl přes 50 let, se jeho vedení ujal vnuk barona Ringhoffera Felix. Pamětníci z Velkých Popovic na něj dosud vzpomínají s láskou.

Poslední stopu slavné rodiny Ringhofferových smazalo období po druhé světové válce. Na základě Benešových dekretů a výměrem zemského národního výboru z června roku 1945 došlo ke znárodnění pivovaru. Z provozovny odešla nejen rodina Ringhofferových, ale také všichni ostatní, kteří nesouhlasili s neodvratitelným směřováním naší země do náruče komunismu. Od 1. ledna 1946 se pivovar stal závodem nového národního podniku Pivovary, sladovny a sodovkárny Středočeského krajského národního výboru Praha.

Vzpomínka na barona

Ve velkopopovickém pivovaru se rezavý mok vaří dodnes, navzdory veškerým modernizacím si místo stále udrželo nádech venkovského stavení. V pátek 28. dubna to bude přesně 200 let od narození Františka Ringhoffera II. a pivovar ve Velkých Popovicích chystá na tento den slavnostní událost.

Během ní se mohou nejen pivní nadšenci těšit na večerní prohlídky o „Řád barona Ringhoffera“ v 18 a 19 hodin, ale také ochutnávku speciální várky piva Ringhoffer. Celý nadcházející narozeninový víkend pak budou probíhat další speciální prohlídky areálu. Podrobnosti o akci, která vzdá hold svému zakladateli, můžete hledat na webu pivovaru.

Podívejte se na historické fotografie pivovaru:

Jak se vaří nejsilnější pivo v Česku, zjistíte z následujícího videa: