Když v Praze panoval císař a král Karel IV., žil tu také čestný měšťan Rotlev. Po dlouhá léta se mu dařilo, jelikož vlastnil bohatý zlatý důl v Jílovém, a tak se jeho majetek stále více rozrůstal. Najednou ale horníci svému pánovi začali hlásit, že se zlatá žíla ztenčuje.
„Zkoušeli kopat tam i jinde, na nejrůznějších místech dolu, ale zpod kladiv se jim valila jen samá hlušina, zlata ani zrnko. Rotlev ovšem věřil, že v dole je vzácného kovu ještě dostatek, jen je třeba vytrvat a hledat,“ popisuje těžký osud Rotlevův Alena Ježková v knize 77 pražských legend.
Horníci hledali a kopali už několik měsíců. Zlato pořád docházelo a peníze na těžbu nikde. Měšťan tak prodal část svého majetku, aby mohl horníkům zaplatit za další týden práce. Pak platil za další týden, a dokonce i za další měsíc. Jenže peníze stále mizely a zlato pořád v nedohlednu.
Všechno bylo rozprodané a Rotleva čekalo žebrání
I když byl Rotlev smutný a trápil se, stále měl naději a věřil, že zlato se tam dole přece jen nachází. Ve snech ho strašily chladné a rozpraskané žíly v dolech, které se mu noc co noc zjevovaly.
Nadešel ale den, kdy bylo jisté, že pokud Rotlev neuspěje a nestane se zázrak, bude muset jít žebrat. „Dům byl v zástavě, zařízení a cenné věci rozprodané. Měšťan už neměl, co by mohl prodat,“ vysvětlila spisovatelka.
Než odešel do dolu, povzdechl si Rotlev hlasitě před svou ženou: „Kéž bych tak mohl zaplatit ještě jeden týden, jeden jediný týden těžby!“ Jelikož manželka svého muže tak moc milovala a nemohla se dále dívat, jak se trápí, rozhodla se pomoci.
Ve světnici otevřela svou truhlici a vyndala z ní poslední cennou věc, co v domě měli. Šlo o zlatem vyšívaný závoj, takzvaný šlojíř, který od manžela dostala jako svatební dar. Rotlev nechtěl takovou věc za žádnou cenu přijmout, věděl, jaký má šátek pro ženu význam a hodnotu.
Pravá láska zachránila Rotleva i jeho důl
„Jen ho prodej, ty jsi mi jej kdysi z lásky daroval, teď ti ho z lásky daruju já. I kdybys o všechno přišel, není proč zoufat, když se máme rádi. Nějak už se protlučeme,“ podpořila Rotleva jeho milující žena.
Se slzami v očích měšťan objal svou ženu a pak už pokračoval k překupníkovi. Uplynuly tři dny těžby a najednou se stal zázrak. Čtvrtý den ráno přijel za Rotlevem posel z dolů se zprávou, že horníci narazili na zlatou žílu. Dokonce to nebyla jen tak obyčejná žíla, ale čím hlouběji horníci kopali, tím více se rozšiřovala.
Rotleva tedy prodaný závoj darovaný podruhé z lásky přece jen zachránil. Z prvních peněz z těžby tak hned vykoupil od překupníka zlatý závoj zpátky, aby ho vrátil své ženě. Měšťan tak ještě více zbohatl, a dolu se dokonce podle závoje začalo říkat Šlojíř.
V Praze si pak majitel bohatého dolu nechal postavit krásný dům na Starém Městě, který tu stojí v Havelské ulici i s nápisem U Závoje dodnes.
Podívejte se, jak dům U Závoje vypadá:
