Popis této největší zkázy, kterou Praha prošla, nám zanechal kronikář Václav Hájek z Libočan. „Vůbec první a zároveň nejlepší reportáž o požáru Malé Strany nám podává Václav Hájek z Libočan. Jeho kronika vyšla poprvé právě v roce 1541 a on byl přímo na místě požáru. S odstupem těch několika set let si uvědomujeme, že on jako očitý svědek a možná i autor první novinářské reportáže podal úžasnou zprávu přímo z místa. Jeho zpráva je tak nejpodrobnějším svědectvím a výpovědí toho, co se tehdy opravdu dělo,“ říká Antonín Ederer, kronikář Prahy 1.

Požár vznikl 2. června 1541 v jižním cípu Malostranského náměstí na střeše paláce Smiřických. Místa vzniku požáru se ale podle historiků liší. Některé prameny dokonce uvádějí, že byl založen v domě Na Baště, který stával na místě dnešní Malostranské besedy, odkud se poté šířil do dalších částí. „Na Malé Straně shořelo z 233 domů 155,“ říká Ederer. Vzhledem k tomu, že domy v první polovině 16. století byly převážně dřevěné, prakticky všechny lehly popelem.

Dnešní palác Smiřických, odtud se požár z Malostranského náměstí šířil dál na Hradčany.
Autor: Zuzana Kábelová

Podle dobového kronikáře Hájka požár propukl v období, kdy Prahu sužovalo zrovna veliké horko a sucho. Mezi sedmou a osmou hodinou večer se tak požár domu na Malostranském náměstí začal šířit rychle dál. První, kteří si všimli plamenů, byli pokrývači, kteří pracovali na střeše radnice Malé Strany. Lidé v panice utíkali a plameny zasáhly celé dnešní Malostranské náměstí a postupovaly dál až na Hradčany.

Uličkami Malé Strany velký požár postupoval dál až na Hradčany, kde drtivě zasáhl Pražský hrad.
Autor: Zuzana Kábelová

Vedle ohněm zcela zdevastované Malé Strany utrpěly i Hradčany velkou újmu. Obrovské škody požár napáchal na Pražském hradě, kde zasáhl katedrálu svatého Víta, Královský palác, kapli Všech svatých i komnaty Zemských desek. To mělo za následek nenahraditelné škody, jelikož Zemské desky byly tehdy základním dokumentem právní a majetkové ochrany a soustřeďovaly veškeré přesuny šlechtického majetku. V době před požárem se Pražský hrad pyšnil nově vybudovaným Vladislavským sálem a Ludvíkovým křídlem, nad kterými byly vztyčeny štíhlé stanové střechy pokryté cínovým plechem. V ohni ale před 470 lety celá tato krása zmizela během pár hodin.

I katedrálu svatého Víta požár v roce 1541 drtivě zasáhl.
Autor: Zuzana Kábelová

Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré a po požáru Hradčan a Malé Strany bylo co napravovat. Zničený Hrad i Malou Stranu bylo potřeba znovu dostavět, přestavět a opravit. Dokořán se dal tak průchod právě nastupující renesanci a na Malé Straně mohly vzniknout přepychové renesanční paláce. Praha na levém břehu Vltavy definitivně ztratila svoji gotickou podobu a renesance tak v Praze měla velkolepý nástup.

„Vyhořelé trosky z Malé Strany a Hradčan se vozily na ostrov Kampu, což byl tehdy neobydlený přírodní ostrov, kde bylo jen pár mlýnů. Vyhořelým přivezeným materiálem se tak úroveň Kampy navýšila a později se začalo stavět i zde,“ dodává Ederer.