8°C
První biografy vznikaly po celé Praze už na konci 19. století, i když tehdy ještě neměly podobu biografu jako takového. Putovní kinematografy se průběžně objevovaly po pražských putykách a varieté. Vzhledem k tomu, že šlo o lidovou zábavu určenou pro široké vrstvy obyvatel, nejčastějšími místy promítání se staly hlavně dělnické čtvrti jako Žižkov či Smíchov. Bohatší vrstvy obyvatel holdovaly hlavně divadlu a promítáním filmů opovrhovaly.
I promítací průmysl zažíval v Praze období slávy a pražská smetánka si biografy oblíbila
Před válkou se ale situace v Praze změnila a začala se budovat kina, která přitahovala i bohatou smetánku. Úplně první kino se Pražanům otevřelo v roce 1907 v Karlově ulici. Jeho zakladatel kouzelník Viktor Ponrepo ho jednoduše nazval Divadlo živých fotografií a pro obyvatele metropole se stalo vyhledávaným místem zábavy.
Další biografy vznikaly vzápětí. Grand theátre Electrique v ulici Na Poříčí nebo Illusion na Václavském náměstí byly důkazem toho, že promítání filmů bylo Pražany čím dál tím více oblíbeným druhem zábavy. V roce 1909 vzniklo i Na Příkopech věhlasné kino Kosmos, které založil Ponrepův přítel Max Kock. Ani Lucerna nezůstala pozadu, a ačkoliv zde bylo v plánu vybudování divadla, na poslední chvíli se od této stavby upustilo a vybudoval se kinosál, který odpovídal tehdejším trendům a který funguje dodnes. A tak na začátku 20. století v Praze fungovalo celkem 13 kinosálů.
Kina se rozrůstala a v období první republiky zažívala prestiž
Počet kin s dobou rostl, a to nejen v důsledku oblíbenosti, ale i s rozvojem světové a československé kinematografie. V období první republiky bylo velkou prestiží účastnit se premiéry filmu. A tak se kina postupně začala zvětšovat, vznikaly prostory pro šatny, bufet a nechyběly ani kuřárny. Z biografů na Žižkově se lidé začali stahovat více do centra metropole, kde vznikala věhlasná a velká kina jako Alfa nebo Blaník.
„Premiérová“ kina nabízela žhavé novinky, ale i dražší lístky
Následoval rozkvět i takzvaných premiérových kin, která měla nárok promítat premiéry největších filmových hitů takřka okamžitě a to Pražany lákalo čím dál tím více. A tak se nelišila kina jen svou výzdobou a vybavením, ale i cenou vstupenek.
Propaganda nejvíce ovládla kinematografický průmysl v období druhé světové války
Rozvoj filmového průmyslu a biografů ovlivňovala i politická situace, jelikož stát v minulosti viděl jako výrazné plus prezentovat se právě pomocí filmu. Vznikalo proto mnoho propagandistických snímků v období totality, které tehdy ovládly plátna kin. Propaganda ale byla silná i v době německé okupace, kdy před každým snímkem v kině běžely například propagandistické týdeníky z fronty. To však Pražany příliš nelákalo a návštěvnost biografů značně klesala.
O další pokles návštěvnosti kin se postarala devadesátá léta a s nimi rozvoj filmového a televizního průmyslu, nárůst počtu televizních kanálů a vznik videopřehrávačů. I cena lístků nebyla nejnižší a to obyvatele metropole odrazovalo.
Zájem o kina opět stoupl až se vznikem multikin, kdy pod jednou střechou několik sálů dokázalo pojmout i tisíc návštěvníků. Úplně prvním takovým multikinem byla Galaxie v Praze na Hájích. A tak i dnes jde rozvoj neustále dopředu a vznikají multiplexy s nejmodernější technikou převážně jako součást velkých nákupních center. Klasickým biografům ale ani přes tento rozmach neodzvonilo. Na jejich tradici tak navazuje kino Světozor, Bio Oko, Ponrepo nebo nedávno znovuotevřené kino Pilotů.
Chcete zažít dobovou atmosféru starého biografu na vlastní kůži? Zajděte do Muzea hlavního města Prahy
Výstavu mapující historii pražských biografů nově nabízí Muzeum hlavního města Prahy na Florenci. Návštěvníkům tak ve dvou sálech přiblíží historii a vývoj »promítacího« průmyslu. V jednom ze sálů dokonce můžete navštívit dobový biograf a zhlédnout několik krátkých dobových filmových záběrů. Nechybí zde ani množství dobových plakátů, ukázky lístků do biografu, tak jak si je pamatují naše babičky, nebo promítací technika. Výstava Pražské biografy bude k vidění až do 5. února 2017.
