Změnu jména německého balonu Giesshübler si zařídil podnikatel Heinrich Kaspar Mattoni. Pojmenoval jej podle své minerálky, která byla v česky mluvících oblastech prodávaná jako Kysibelka. Balon plněný svítiplynem se vznášel upoutaný na laně a sloužil k vyhlídce a jako létající reklama. Pod tlakem veřejnosti se ale jeho kapitán Maxmilián Wolf rozhodl provést také volný let.
Šišatá Kysibelka připomínající hrušku vystoupala do výše asi 790 metrů. Tam však její chatrný obal namáhaný rostoucím tlakem plynu praskl. Pád koše s tříčlennou posádkou skončil na střeše holešovické slévárny nedaleko výstaviště. Pasažéři havárii, při které obal balonu shořel, přežili. Zřícení balonu ještě dlouho plnilo stránky novin a stalo se i námětem kramářské písně "Žalostná píseň o balonu Kysibelce".Pád balonu v Praze: Dopadl nedaleko výstaviště, tři lidé byli „na palubě”

Zpět
na
Před 130 lety, 16. června 1891, Pražané zažili hrůzostrašně vyhlížející havárii balonu Kysibelka. Neštěstí se zapsalo nejen do historie Jubilejní výstavy v roce 1891, jejíž atrakcí balon byl, ale i do historických tabulek jako první letecká nehoda v Česku. Všichni tři členové posádky neštěstí jako zázrakem přežili.