Tak jako zůstane 11. září 2001 navždy zapsáno v paměti amerických obyvatel, zůstane 21. prosinec 2023 zapsán v paměti Čechů. V Praze, přímo na univerzitní půdě, došlo k bezprecedentnímu útoku, kdy mladý student nejrůznějšími druhy zbraní usmrtil 14 lidí. Nakonec i sám sebe.
Do nezáviděníhodné a život ohrožující situace se tehdy dostali nejen studenti a zaměstnanci školy, ale také kolemjdoucí, neboť útočník vystoupal do horních pater a střílel po lidech z ochozu. V ohrožení života se ale ocitli také záchranáři, nebo policisté, kteří zamířili na místo. Právě těm je často jejich postup vyčítán.
Šlo dělat víc?
Třeba to, že nevyužili bezpečnostní kamery, které na fakultě měli k dispozici, aby s jistotou mohli říct, zda se uvnitř už masový vrah neukrývá. Nebo že postup policie byl pomalý s ohledem na to, že existovalo domnění, že se dotyčný student chystá spáchat něco tak otřesného. Ostatně nedlouho před střelbou ve fakultě nalezli v místě bydliště vraha jeho zavražděného otce.
„Prvotní informace o nálezu mrtvé osoby v rodinném domě v obci Hostouň nehovořila o tom, zdali se stal obětí trestného činu,“ vrací se Ondřej Moravčík z Policejního prezidia k inkriminovaným skutečnostem. „Zasahující hlídka totiž musela urychleně opustit dům z důvodu nálezu nástražného výbušného systému a musela vyčkat na příjezd pyrotechnika.“
V té době už se po domnělém pachatelovi pátralo. Nikoliv však z toho důvodu, že by byl brán ve zřetel, jako potenciální vrah, nýbrž sebevrah. Což je v rozporu s úředními policejními záznamy, o nichž média v uplynulých týdnech hojně spekulovala. „Prvotní úřední záznamy byly bez výjimky sepsány až ex post, tj. po střelbě na Filozofické fakultě UK a především pak pod vlivem všech informací, které v tu dobu policisté již měli,“ vysvětluje mluvčí.
„Z pohledu veřejného zájmu vnímáme tuto oblast jako nejproblematičtější a rádi bychom skutečně ujistili, že do pátrání po střelci byli nasazeni policisté a policistky v takovém počtu, jaký odpovídal závažnosti situace a optikou tehdy dostupných informací nebyl prostor pro navýšení sil a prostředků – nasazeno bylo zkrátka maximum, co nasadit šlo,“ vysvětluje Moravčík. I tak se naneštěstí pachatele nepodařilo zadržet dříve, než se k činu odhodlal.
Problematické totiž je, že podle policejních záznamů se měl vyskytovat v budově Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha v okamžiku, kdy tam po něm pátraly policejní hlídky. Ty se ovšem spokojily s prvotním ohledáním místa, se svědectvím lidí z vrátnice a s výpověďmi některých pedagogů. Proč nevyužily kamerové záznamy, které škola má k dispozici?
„Prvosledové hlídky nebyly na místě určené k tomu, aby vytěžovaly kamerové systémy,“ vysvětluje Moravčík. „Jejích úkol bylo zjistit prvotní informace o hledané osobě a jeho možném výskytu. Vypátrat, zadržet, nikoliv hledat na záznamu někoho, u koho nevíme, v kolik do budovy přišel, co měl na sobě a jak celkově vypadal. Nebyl znám žádný konkrétní markant, podle kterého bychom jej mohli dohledat.“
„Ex post jsme dokonce zjistili, že hledaný muž byl na záznamu jen v řádu několik sekund a není mu téměř vidět do tváře,“ vyvrací Moravčík Spekulace, že pokud by policisté kamerové záznamy prohlédli, beztak by jim nejspíše nebyly příliš platné.
Šéf pražské policie Matějček o počínání policie při masakru na FF UK: My jsme taky lidi, je mi to strašně líto... Blesk - Jan Jedlička
