Tak jako zůstane 11. září 2001 navždy zapsáno v paměti amerických obyvatel, zůstane 21. prosinec 2023 zapsán v paměti Čechů. V Praze, přímo na univerzitní půdě, došlo k bezprecedentnímu útoku, kdy mladý student nejrůznějšími druhy zbraní usmrtil 14 lidí. Nakonec i sám sebe.
Do nezáviděníhodné a život ohrožující situace se tehdy dostali nejen studenti a zaměstnanci školy, ale také kolemjdoucí, neboť útočník vystoupal do horních pater a střílel po lidech z ochozu. V ohrožení života se ale ocitli také záchranáři, nebo policisté, kteří zamířili na místo. Právě těm je často jejich postup vyčítán.
Malířka nevšední a neohraničené fantazie. Na vernisážích vzbuzuje Klára Sedlo (29) svými akty rozpaky

Šlo dělat víc?
Třeba to, že nevyužili bezpečnostní kamery, které na fakultě měli k dispozici, aby s jistotou mohli říct, zda se uvnitř už masový vrah neukrývá. Nebo že postup policie byl pomalý s ohledem na to, že existovalo domnění, že se dotyčný student chystá spáchat něco tak otřesného. Ostatně nedlouho před střelbou ve fakultě nalezli v místě bydliště vraha jeho zavražděného otce.
„Prvotní informace o nálezu mrtvé osoby v rodinném domě v obci Hostouň nehovořila o tom, zdali se stal obětí trestného činu,“ vrací se Ondřej Moravčík z Policejního prezidia k inkriminovaným skutečnostem. „Zasahující hlídka totiž musela urychleně opustit dům z důvodu nálezu nástražného výbušného systému a musela vyčkat na příjezd pyrotechnika.“
V té době už se po domnělém pachatelovi pátralo. Nikoliv však z toho důvodu, že by byl brán ve zřetel, jako potenciální vrah, nýbrž sebevrah. Což je v rozporu s úředními policejními záznamy, o nichž média v uplynulých týdnech hojně spekulovala. „Prvotní úřední záznamy byly bez výjimky sepsány až ex post, tj. po střelbě na Filozofické fakultě UK a především pak pod vlivem všech informací, které v tu dobu policisté již měli,“ vysvětluje mluvčí.
„Z pohledu veřejného zájmu vnímáme tuto oblast jako nejproblematičtější a rádi bychom skutečně ujistili, že do pátrání po střelci byli nasazeni policisté a policistky v takovém počtu, jaký odpovídal závažnosti situace a optikou tehdy dostupných informací nebyl prostor pro navýšení sil a prostředků – nasazeno bylo zkrátka maximum, co nasadit šlo,“ vysvětluje Moravčík. I tak se naneštěstí pachatele nepodařilo zadržet dříve, než se k činu odhodlal.
Problematické totiž je, že podle policejních záznamů se měl vyskytovat v budově Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha v okamžiku, kdy tam po něm pátraly policejní hlídky. Ty se ovšem spokojily s prvotním ohledáním místa, se svědectvím lidí z vrátnice a s výpověďmi některých pedagogů. Proč nevyužily kamerové záznamy, které škola má k dispozici?
Nové detaily střelby na FF: Je velmi nebezpečný, může střílet, hlásili policisté ve 14:04 do vysílačky

„Prvosledové hlídky nebyly na místě určené k tomu, aby vytěžovaly kamerové systémy,“ vysvětluje Moravčík. „Jejích úkol bylo zjistit prvotní informace o hledané osobě a jeho možném výskytu. Vypátrat, zadržet, nikoliv hledat na záznamu někoho, u koho nevíme, v kolik do budovy přišel, co měl na sobě a jak celkově vypadal. Nebyl znám žádný konkrétní markant, podle kterého bychom jej mohli dohledat.“
„Ex post jsme dokonce zjistili, že hledaný muž byl na záznamu jen v řádu několik sekund a není mu téměř vidět do tváře,“ vyvrací Moravčík Spekulace, že pokud by policisté kamerové záznamy prohlédli, beztak by jim nejspíše nebyly příliš platné.
Šéf pražské policie Matějček o počínání policie při masakru na FF UK: My jsme taky lidi, je mi to strašně líto... Blesk - Jan Jedlička