Okolnosti nehody byly několikrát popsány u předešlých soudních stání. Výpovědi svědků i znalců se veskrze shodují. V místě nehody na Pražském okruhu bylo tou dobou zúžení kvůli pracím na silnici. Zatímco řidič tahače přizpůsobil svou jízdu dopravním okolnostem, řidič autobusu tak učinit neměl. Naopak měl jet velice rychle, aby mohl předjíždět vozy v „pomalejším“ pravém pruhu, do kterého se zařadil v momentě tvořící se kolony právě kvůli zúžení. Když začal zprudka brzdit, zezadu do něho „vrazil“ naložený tahač.

Mrtvý a zranění

Nehodu, při které autobus i tahač začaly dílem nehody hořet, nepřežil příslušník Vězeňské služby ČR Filip S. (†23). Dalších 14 osob z řad dozorců, ale i vězňů, bylo zraněno. Mnozí z nich s vážnými zdravotními následky. „Měl jsem rozbitou hlavu, která byla šitá. Zlomenou nohu. Půl těla jsem měl fialové od podlitin. Také něco s krkem jsem měl. Po nehodě jsem musel absolvovat tři operace pravého kolena, hrozí mi výměna kolena,“ vypověděl dozorce Martin N., který u vězeňské služby vlivem zhoršeného zdraví musel skončit.

Totéž Denisa K., která utrpěla velkou tržnou ránu na hlavě a poranění páteře. „Musela jsem nechat svou sportovní kariéru a skončit u vězeňské služby, doteď mám bolesti, kvůli kterým musím brát medikamenty,“ pověděla s tím, že kvůli těmto zdravotním potížím nemůže sehnat nové zaměstnání.

Jediná vteřina

Soudní znalci, kteří u soudu vypovídali, o příčinách a vinících nehody jasno zcela nemají. „Tahač jel celou dobu v pravém jízdním pruhu. Posléze, když jej autobus předjel, začal brzdit, až došlo ke střetu,“ sdělil soudní znalec František Štefáček. „Střetová rychlost byla těsně nad 50 km/h, kdy řidič tahače výrazně zpomaloval před samotným střetem z původních cca 70 km/h.“ Zato autobus podle něho jel před nehodou v rychlosti lehce přes 100 km/h.

Řidič vězeňského autobusu přitom u soudu tvrdil, že jel pomaleji – byť ne o moc. „Autobus kolem mě projel ve značné rychlosti. Lekl jsem se. Doslova profičel. Autobus přilítnul, prolítnul, rána a hotovo,“ řekl před několika měsíci u soudu jeden ze svědků, který byl ten den účastníkem provozu. Jaroslav B. (49), jenž seděl za volantem autobusu, sdělil, že v době nehody, než dobrzdil počátek kolony, mu prý tachometr ukazoval hodnoty mezi 80 až maximálně 95 km/h.

Tragédii se podle Štefáčka nicméně mohlo zamezit. Za to, že tahač autobus nedobrzdil, může podle Štefáčka pomalá reakce Miroslava K. Domnívá se totiž, že řidič tahače zareagoval na brzdová světla autobusu „až“ o 2,1 vteřiny později, přičemž standardní reakční doba by měla být těsně přes vteřinu.

„Nemohl sice vědět a předvídat, co se děje před autobusem,“ naráží znalec na tvořící se kolonu, kvůli zúžení, „ale mohl reagovat podle toho, jak se zachová autobus, který před střetem začal brzdit. Pokud by reagoval o vteřinu dříve a plně brzdil, zastavil by tahač s návěsovou soupravou před autobusem, čímž by ke střetu nedošlo,“ má jasno.

Nedobrždění nebo vybrždění?

V neprospěch Miroslava K. hovoří i fakt, že tahač přesáhl maximální povolenou hmotnost o 3 tuny, což mu obžaloba klade za vinu. Ty ale v kondici vozidla podle dalšího znalce Zdeňka Mrázka nehrály roli. „Přiblížil bych to k situaci, při níž by osobní vůz byl přetížen o 50 kilogramů,“ nechal se slyšet u soudu.

Zároveň se vyjádřil ve smyslu, že z dosavadních faktů a údajů si není jistý povahou nehody. „Dopravní situaci lze posuzovat jako nedobrždění, nebo také jako vybrždění,“ míní. „Vzdálenost při brzdění autobusu a tahače byla 30 metrů. Pokud by vzdálenost byla 90 metrů, můžeme se bavit o nedbalosti, ale ta podle mého názoru nenastala.“ Naopak se vyjádřil v tom smyslu, že když se autobus zařadil při předjíždění před tahač, tak jeho řidič Jaroslav B. nedodržel bezpečnou vzdálenost, pročež došlo ke kolizi.

„Tahač narazil v rychlosti 50 km/h. Aby před ním zastavil, potřeboval k dobrždění dalších zhruba 20 metrů,“ myslí si. Pak podpořil tvrzení svého kolegy Štefáčka ohledně reakce na nastalou situaci. I podle něj Miroslav K. reagoval pomaleji. „Řekl bych ale, že o desetiny vteřin. Řidič nezačal brzdit ihned v okamžiku, když na autobusu viděl brzdová světla.“

Ve prospěch Miroslava K. přitom dříve hovořili svědkové nehody – včetně majitele převážených tanků Jaroslav J. Ten se u soudu dříve nechal slyšet s tím, že kdyby Miroslav K. nezačal včas brzdit a nestočil autobus ke straně směrem ke svodidlům, došlo by k podstatně větším škodám. I sám Miroslav K. dříve u soudu řekl, že v jeho případě o nepozornosti nemůže být řeč. Soud ještě u konce není.

Video
Video se připravuje ...

Na Pražském okruhu se srazil vězeňský autobus s tahačem, jenž vezl dva historické tanky. Martin Minařík

Fotogalerie
49 fotografií