Příslušníka vězeňské služby připomínajícího policejního těžkooděnce mohou odsouzení vězni spatřit v zásadě ve dvou případech. Vězeňská služba má připravenou speciální výstroj pro účely eskorty mimo vězení a pro účely ostrého zákroku uvnitř areálu vězení. Rozdíl mezi eskortní výstrojí a výstrojí zásahové jednotky je v tom, že příslušník eskortní jednotky je vyzbrojen palnými zbraněmi. V případě hrozícího nebezpečí je oprávněn zbraň použít,“ popisuje ředitel věznice Ladislav Blahník.
Eskortní příslušníci doprovázejí odsouzené mimo věznici například k soudnímu jednání nebo do nemocnice. Ti, kteří zasahují přímo uvnitř areálu, však žádné palné zbraně mít nesmějí. „Příslušník určený pro zákrok operuje v areálu věznice a v areálu věznice nikdo nesmí mít žádnou střelnou zbraň. Má tedy pouze donucovací prostředky. Těmi jsou teleskopický obušek a štít pro svou vlastní ochranu,“ vysvětluje ředitel věznice.
Při zákrocích je bezpečnost klíčová. „Jsou vystrojeni tak, aby byli co nejlépe chráněni. Příslušník určený k zákroku má chrániče na nohy, ruce, tělo a samozřejmě hlavu, aby v případě, že jej někdo napadne, nic moc necítil,“ říká ředitel Ladislav Blahník.
Nechybí ani balistická ochrana a plná výbava pro eskortní příslušníky. „Balistická ochrana je zaměřena na hlavu a hrudník. Vyzbrojení eskortního příslušníka je pistole, samopal EVO, náhradní munice, dále donucovací prostředky jako teleskopický obušek, vysílačku, pouta, předváděcí řetízky a nedílnou součástí výstroje je i malá lékárnička,“ říká ředitel Blahník.
Zakročit a ošetřit!
Lékárničku u sebe nemají pouze pro případ, že by došlo ke zranění jeho, nebo někoho z jeho kolegů. Mají jí také pro případ, že donucovacími prostředky bude zakročeno proti někomu z odsouzených. Ze zákona jsou povinni jim poskytnout první pomoc. „Mají ji také pro případ, že donucovacími prostředky bude zakročeno proti někomu z odsouzených. Ze zákona jsou povinni jim poskytnout první pomoc,“ dodává Blahník.
Příslušníci nasazují mohutnou výzbroj pouze tehdy, když selžou všechny ostatní metody. „Pokud odsouzená osoba nespolupracuje, používáme nejdříve zákonné výzvy, snažíme se je přesvědčit, ale pokud nespolupracují, nastupují takto odění příslušníci. Ve většině případů se nám je daří zpacifikovat běžným způsobem. Ale pokud to opravdu nejde, nebo je jich větší množství, jde do akce tato jednotka,“ říká ředitel s tím, že dohodou se většinou vyřeší 99 % případů.
Dozorci, kteří v takto nebezpečných situacích nasazují vlastní životy, musí být patřičně vyškoleni: „Tito příslušníci jsou speciálně vyškolení právě pro tento zákrok. Je to takzvaný zákrok pod jednotným velením,“ popisuje ředitel. „V případě, že nastane nějaké hromadné vystoupení vězněných osob neboli vzpoura, příslušníci vězeňské služby se takto obléknou a jdeme do zákroku,“ říká ředitel.
Kromě praktických vlastností má výstroj i psychologický efekt. „Další věc je, že je tam ten odstrašující efekt. Pokud nastoupí deset takových příslušníků a jde odsouzeným vysvětlit nějakou situaci, v drtivé většině případů dojde k uklidnění situace a ti odsouzení protiprávního jednání zanechají,“ popisuje Blahník.
Vězeňské vzpoury v Česku naštěstí vůbec nejsou běžné. Známá je vzpoura z roku 1990 v Leopoldově, nic podobného se v českých věznicích neopakovalo. To ale v žádném případě neznamená, že se na takové situace příslušníci vězeňské služby nechystají. Není radno jakoukoliv situaci podcenit: „Došlo například na situaci, kdy odsouzený odmítal zkrátka opustit nějaký prostor a neposlouchal naše výzvy. Byl na cele a odmítal se z ní hnout. Takové jednání nemůže být tolerováno. Vždy se je snažíme přesvědčit, mezitím máme čas na to, aby se příslušníci připravili,“ říká ředitel.
Dozorci podle něj oblékají těžkou výzbroj v průměru přibližně jednou za dva měsíce. Závažnější incident podle něj ale ve Stráži pod Ralskem naštěstí řešit nemuseli.
Věznice ve Stráži pod Ralskem je jednou z věznic, ve které se natáčela dokumentární série Ve službě za mřížemi II, která vychází každý týden na portálu Prima+. Stojí za ní úspěšná dokumentaristka Martina Eretová, která už má s natáčením ve vězení bohaté zkušenosti – kromě první série Ve službě za mřížemi natočila také pořad Bez lítosti, v rámci nějž ve věznicích zpovídala doživotně odsouzené vrahy.
