„K většině úmrtí došlo u osob s rizikovým chováním a jiným chronickým postižením jater. Právě u těchto osob může mít závažnější až fatální průběh,“ uvedl ve zprávě o šíření hepatitidy A Státní zdravotní ústav (SZÚ). Riziko závažného průběhu a úmrtí narůstá s věkem a je vyšší u osob s oslabenou imunitou a nemocnými játry.
Z 21 letošních úmrtí bylo 19 mužů a dvě ženy. Témě polovina z nich se týkala lidí ve věku 50 až 69 let. U zdravotních komplikací zemřelých SZÚ uvádí například jaterní selhání, chronické onemocnění ledvin, jiný typ chronické žloutenky, zánět slinivky břišní nebo cirhózu jater, v několika případech šlo o osoby bez domova a alkoholiky.
Letošní epidemie žloutenky, neboli virové hepatitidy, typu A je podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) druhá nejhorší od roku 1989. Více případů než letošních 1842 do 5. října bylo v roce 1996, a to 2083 případů za celý rok.
Počet případů v Praze tvoří skoro polovinu celostátních, každý měsíc jich navíc přibývá. Zatímco v lednu hygienici v metropoli zaznamenali případů šest, v březnu jich bylo 18, v červnu 91 a v září 207. Mluvčí pražské hygienické stanice Petra Bátok doplnila, že za třináct dní října to je 120 nových a za poslední týden 86.
Příznaky žloutenky A se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žebrem a bolest břicha. Později se onemocnění projevuje zežloutnutím kůže a bělma očí typickým pro záněty jater, dále tmavou močí, světlou stolicí a svěděním kůže.
Nákaza se šíří převážně špinavýma rukama, odborníci proto apelují zejména na jejich důkladné mytí. „Důsledná hygiena a očkování zůstávají nejúčinnější ochranou,“ uvedli hygienici.
Rozhovor s pacientem IKEM
