Chyby hygienici zaznamenali v 25 zařízeních školního stravování a ve dvou dětských skupinách. „Kontrolou byla zjištěna nedostatečná provozní hygiena, zanedbaná údržba prostor, kde se manipuluje s potravinami, zanedbaná údržba předmětů přicházejících do styku s potravinami a pokrmy, nedodržování skladovacích podmínek,“ popsali hygienici.
Problémy byly také s křížením čistého a nečistého provozu, nedodržováním data použitelnosti nebo data minimální trvanlivosti nebo se sledováním původu potravin. Hygienici při kontrolách více než 440krát měřili teplotu pokrmů před výdejem, špatná byla ve 13 případech. „Nedodržování bezpečných teplot při uchovávání připravovaných pokrmů ve svém důsledku představuje významné riziko ohrožení zdraví konzumentů, v daném případě dětí a mladistvých,“ dodali.
Pražští hygienici také řešili devět podnětů na nedodržování hygienických požadavků ve školních jídelnách od veřejnosti. Pět z nich vyhodnotili jako neoprávněné, dva částečně a dva plně oprávněné. „Jednalo se zejména o nedostatky v provozní hygieně,“ uvedli.
V Praze je zhruba 400 mateřských škol, téměř 300 škol základních, asi 190 středních škol, třicítka vyšších odborných škol a stejný počet škol vysokých. Většina z nich má vlastní stravovací provozy, školní jídelny nebo menzy.
Od září by měly školní jídelny začít dodržovat inovovaná pravidla pro přípravu pokrmů. Takzvaný spotřební koš je součástí vyhlášky, která stanovuje pro různé věkové skupiny v gramech průměrnou měsíční spotřebu na strávníka a den pro maso, ryby, tekuté mléko, mléčné výrobky, volné tuky, volné cukry, zeleninu, ovoce, brambory a luštěniny.
Školní jídelny by podle návrhu na jeho první změnu po 30 letech měly servírovat například méně brambor, omezit by se měly sladké nápoje nebo sůl v pokrmech. Snížit by se měly i průměrné porce masa, naopak mírně přibýt by mělo ryb či luštěnin. Návrh má také přinést žákům možnost sníst si v jídelně vlastní donesené jídlo. Od září by měla nová pravidla nabíhat, kontrolovat je hygienici budou od školního roku 2026/2027.
