Vše začalo tím, když před lety pracoval jako průvodce v klášteře v Plasích. „Na oltáři tam jsou ostatky římského mučedníka sv. Antonína. Je to kostra, která má na sobě zbroj tvořenou drátky, barevnými sklíčky a pozlacenými drátky,“ uvedl Ferczadi.
„Fascinovala mě složitost toho zpracování a řekl jsem si, že to zkusím, až budu mít čas,“ řekl Ferczadi. Před dvěma lety se tak pustil do práce.
Místo drátku nitě
Zjistil ale, že to nebude vůbec jednoduché. Materiál běžně používaný v době baroka se už nedá sehnat. „Třeba tenoučké dráty, z kterých se dělaly zlaté pásky, prostě nejsou. Nahradil jsem je nitěmi. Prýmky vyrábím tak, že si uříznu pásek z linolea, polepím je oboustrannou lepicí páskou a namotám na ně metalickou niť, takže to vypadá, jako kdyby tam byl zlatý drátek,“ svěřil se Ferczadi.
Rady, jak se co dělá, nikde nenašel. „Zvětším si fotky starých předloh a vymýšlím, jak bych to udělal já, prostě si vytvářím sám nové postupy,“ prozradil Ferczadi.
Mrtví ho neděsí
Nemá žádnou dílnu, všechny svá díla vytváří doma v obýváku. Kostlivci mu hrůzu nenahánějí, i když mu jich jeden čas dělalo u televize společnost deset.
„Nemám strach ani, když se dívám na horor. Moje návštěvy to ale leckdy vidí jinak. Moc se ke mně večer nehrnuly,“ smál se Ferczadi. Má už rozdělané další výtvory jako třeba archanděla a rytíře ve zbroji.
Ostatky nehanobí
Lebku si koupil jako suvenýr v Kutné Hoře, tělo vyrobil ze sádry, které vymodeloval sám. Vše oblékl do brokátu. Je zde 469 kusů skleněných broušených kamenů a 14 kilometraů metalických nití. Práce trvaly 1 200 hodin.
A proč Bedřích? „Je to podle netopýra ze sklepa zámku ve Žlebech, kde jsem také dělal průvodce. Kolegyně si ho takto pojmenovala,“ svěřil se Ferczadi.
Lebky a kostry nejsou pravé. „Kdyby byly, šlo by o hanobení lidských ostatků. Kosti jsou sádrové odlitky, které jsem pořídil na internetu. Další jsou výtisky z 3D tiskárny či jde o anatomické modely určené pro výuku. To, že kosti a lebky vypadají staré několik set let, je výsledek patinování mého kamaráda, malíře Jana Konáše,“ vysvětlil Ferczadi.
Největší potíž je s kameny
Vezmu si bižuterní broušené kameny, vytvořím si lůžko z kovové fólie, která je omotána zlatavou nití. Pak se kolem přidávají drátky a korálky, vyšije se to, vystřihne a z jednotlivých částí se dělají aplikace (např. střed koruny na hlavě či kytice na hrudníku), které vytváří celek. Je to děsná piplačka, vytvořit jeden ozdobný kámen trvá 20 minut a jsou jich tam stovky,“ přiblížil Ferczadi.
„Nejlepší pro mě je, když už mám propojené jednotlivé aplikace a mohu je začít kompletovat. Člověk už vidí nějaký výsledek,“ dodal.
K vidění na výstavě
Během dvou let vytvořil deset exponátů. Ty jsou teď až do konce října k vidění na výstavě s názvem Kult svatých těl v Gallery Vetengl, která se nachází v Černé věži v centru Plzně. Autor, který na nich celkem strávil 6 697 hodin práce, spotřeboval 122 km metalických nití a 4 716 kusů skleněných kamenů, doufá, že se jeho nastrojení kostlivci přesunou na další výstavy.
VIDEO: Petra Urbanová z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Masarykovy univerzity o 3D modelu obličeje barona Trencka.
