Rozptýlily se do třech amerických nemocnic, 45. polní, 109. evakuační a 67. evakuační. V Plzni byly první dvě, druhá působila i v Sušici na Klatovsku. Poslední uvedená se nacházela v Chebu a Mariánských Lázních.
Ošetřovala se tehdy hlavně zranění při autonehodách či selhání zbraní, velké boje už na Plzeňsku nebyly. Postaráno v nemocnicích bylo i o české civilisty. Neodmítli tu ani německé válečné zajatce.
Zdravotničtí andělé
Jako dobří andělé ve špitálech působily zdravotní sestry. „Byl zvláštní předpis, podle něhož se voják v nemocnici měl cítit jako doma. Zdravotní sestry proto mohly nosit červeně nalakované nehty, rtěnku. Vlasy ale musely mít upravené do účesu nad límec, aby byly vidět hodnosti,“ popsala Barbora Kulhavá (30) ze spolku Army Nurse Corps.
Všechny sestry začínaly hned jako důstojnice. „Při nástupu dostaly hodnost podporučík. Bylo to proto, aby je vojáci, muži, respektovali, poslouchali je a nedovolovali si k nim,“ dodala Barbora.
Army Nurse Corps
Army Nurse Corps, sbor zdravotních sester, je nejstarší ženskou armádní organizací v USA, funguje od roku 1901. Zdravotnice sloužily nejen v polních nemocnicích, ale i na palubách nemocničních lodí, vlaků či evakuačních letadel.
Na konci II. světové války působilo v americké armádě na 65 tisíc zdravotních sester, z toho 11 tisíc v námořnictvu.
VIDEO: Finále Slavností svobody 2022 v Plzni: Convoy of Liberty.
