„Ukrajinští zdravotníci zatím nemají k výkonu svého povolání potřebná povolení,“ řekl Jiří Kokoška, mluvčí šesti krajských nemocnic, ve kterých už před rusko-ukrajinským válečným konfliktem, který začal koncem února, pracovalo přes 60 Ukrajinců.
Výjimkou mezi zdravotníky, kteří přišli do kraje z Ukrajiny, je zdravotní sestra, která potřebné podmínky a aprobační zkoušky k uznání způsobilosti splnila před deseti roky. „Tehdy přijela do ČR poprvé, udělala si vše potřebné, ale po čase se vrátila na Ukrajinu. Nyní se vrátila do ČR za svým mužem, který tu tehdy zůstal a pracuje tu přes deset let. Teď je zaměstnaná jako sestra pod dohledem,“ dodal mluvčí.
Nemocnice jsou připravené pomoci zdravotníkům, kteří uprchli z Ukrajiny, získat potřebná povolení. „Aby jim v ČR bylo uznáno vzdělání, aby podstoupili jazykové kurzy, připravili a absolvovali aprobační zkoušky podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví a pak mohli vykonávat i pozice zdravotníků v našich nemocnicích,“ podotkl Kokoška.
Chtějí se brzy vrátit
Vhodných uchazečů o výkon zdravotnického povolání podle Kokošky ale zatím není mnoho. Důvody jsou různé. Nejčastější je to, že se uprchlíci chtějí, jakmile to bude možné, vrátit na Ukrajinu.
„Mnozí tady nechtějí být dlouhodobě, a nechtějí proto vstupovat do celého procesu získávání povolení. Někteří nechtějí, byť jen dočasně, vykonávat v nemocnici jiné pozice, než jaké vystudovali a vykonávali na Ukrajině,“ uvedl Kokoška.
Krajské nemocnice zatím vyjednávají potřebná povolení u několika zdravotníků, kteří jsou vystudovanými lékaři, sestrami nebo laboranty a jsou ochotni zpočátku pracovat jako ošetřovatelé nebo sanitáři.
Před válkou na Ukrajině zaměstnávaly krajské nemocnice přes 60 občanů Ukrajiny. Podle mluvčího to byli většinou zdravotníci, jako zdravotní sestry a lékaři, a mnozí z nich pracují v nemocnicích přes deset let.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Dvě ruské stíhačky přeletěly nízko nad těžební plošinou firmy Petrobaltic v Baltském moři, porušily její bezpečnou zónu, uvedli polští pohraničníci.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se vyjádřil k výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Vladimir Putin amerického prezidenta „zklamal“.
„Předpokládáme, že Spojené státy a osobně prezident Trump si zachovávají politickou vůli a záměr pokračovat ve svém úsilí o usnadnění ukrajinského urovnání. Prezident Trump je proto samozřejmě v této otázce takříkajíc poměrně emotivní. To je zcela pochopitelné,“ cituje Peskova agentura TASS.
Donald Trump během tiskové konference s britským premiérem Keirem Starmerem ve čtvrtek 18. září prohlásil, že ho Putin „zklamal“. Americký prezident uvedl, že řešení konfliktu na Ukrajině se ukázalo jako mnohem obtížnější, než si myslel.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila ruské narušení estonského vzdušného prostoru za mimořádně nebezpečnou provokaci, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ujistila, že Evropa stojí po boku Estonska.
„Na každou provokaci budeme reagovat s odhodláním a zároveň budeme investovat do silnějšího východního křídla. Se stupňováním hrozeb se bude stupňovat i náš tlak,“ napsala von der Leyenová na X a vyzvala k urychlenému schválení 19. balíčku sankcí proti Rusku.
Severoatlantická aliance reagovala okamžitě a proti ruským strojům vyslala své stíhačky, uvedla alianční mluvčí Allison Hartová. „Je to další příklad bezohledného ruského chování a schopnosti NATO reagovat,“ napsala na síti X.
VIDEO: Halyna Sička prchla z Melitopolu s dětmi do Česka.
Halyna Sička prchla z Melitopolu s dětmi do Česka. Blesk.cz
