Bělorusko vyhostilo českého diplomata. Chystá se „zakleknout“ i na zástupce Polska
Běloruské ministerstvo zahraničí prohlásilo za nežádoucí osobu českého diplomata, který musí do 72 hodin opustit zemi. Napsala to dnes běloruská státní tisková agentura Belta, podle které tím Minsk reaguje na dřívější vyhoštění běloruského diplomata z ČR. Česká diplomacie tehdy uvedla, že dotyčný pracuje pro tajnou službu. Minsk krok Prahy označil za neopodstatněný a politicky motivovaný. Praha dnes vyhoštění svého diplomata potvrdila, věc ale nebude dále komentovat.
„Úřady Polské a České republiky nedávno z naprosto smyšlených a nepodložených důvodů nařídily běloruským diplomatům v hodnostech poradců, aby opustili území jejich států,“ uvedl mluvčí běloruské diplomacie Ruslan Varankov. Ta si podle něj dnes předvolala českého Chargé d´affaires Tomáše Kryla, kterého informovala o prohlášení nežádoucí osobou českého diplomata, jenž musí do tří dnů opustit východoevropskou zemi.
Je to odvetné opatření, uvedl mluvčí běloruské diplomacie. Podle Belty si dnes běloruské ministerstvo zahraničí předvolalo také diplomatického zástupce Polska. Podrobnosti tohoto rozhovoru budou oznámeny později, napsala agentura. „Běloruská diplomacie považuje tento diplomatický incident za uzavřený. V případě další eskalace bude Bělorusko reagovat odpovídajícím způsobem,“ prohlásil dále Varankov.
České ministerstvo zahraničí 8. září oznámilo, že se Bezpečnostní informační službě a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Podle BIS síť budovala běloruská služba KGB, jež se snažila získat agenturní zdroje a zpravodajské informace. Praha ve stejný den označila jednoho běloruského diplomata za nežádoucí osobu a Černínský palác uvedl, že dotyčný diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
Varšava tehdy informovala, že polská kontrarozvědka zadržela údajného běloruského agenta a stejně jako Praha jednoho diplomata z této východoevropské země označila za personu non grata.
Bělorusko, kterému přes 30 let autoritářsky vládne Alexandr Lukašenko, je věrným spojencem Ruska. Vztahy zemí Evropské unie s Minskem jsou dlouhodobě špatné, řada členů sedmadvacítky, včetně Česka a Polska, podporuje běloruskou demokratickou opozici. Vztahy se ještě zhoršily po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy Lukašenko poskytl Moskvě běloruské území k vpádu do sousední země.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
