Dílo, dvoutunovou ocelovou žlutou abstraktní konstrukci, vytvořil umělec z ocelových částí z vyřazeného jeřábu. „Lidé se domnívají, že když je to socha pro Jana Palacha, že tam musí být nějaké plameny nebo kříž. Já tak nepřemýšlím, taky nejde o pomník, ale o volnou práci,“ uvedl autor.

Dílo začalo vznikat před dvěma lety v den 30. výročí Palachovy smrti. „Tehdy se ve mně obnovila bolest a na druhé straně taková hrdost, že jsem v národě, kde máme Jana Palacha. Tak mně to naskákalo do hlavy, že jsem začal svařovat v příšeří ateliéru jakýsi objekt s myšlenkou právě na Jana Palacha,“ vzpomínal Fiala.

Nabídka z Austrálie

Záhy přišla nabídka z Austrálie, kde v letech 2004 a 2005 vystavoval na prestižní výstavě v Sydney Sculpture by the Sea a dvakrát získal hlavní cenu. Když předloni v Austrálii chystali výstavu o 30 letech od sametové revoluce, byl Fiala jedním z deseti oslovených českých a slovenských sochařů.

„Ukázalo se ale, že je moje socha moc vysoká, že v Sydney se smí stavět jenom sochy šestimetrové a tahle má 7,2 metru,“ uvedl sochař. Těsně před doplutím lodě se sochami ale byly v Austrálii volby a nová starostka Sydney pro Fialovu sochu vydala zvláštní povolení.

Socha nad oceánem

Moje představa, aby socha stála na samém pokraji útesu nad oceánem tak, aby za ní byla pouze modrá hladina a nekonečné nebe, se naplnila. Tak se stalo, že oceán a nebe se staly součástí sochy a umocňovaly její poslání. A všude doprovodný text objasňoval, kdo byl Jan Palach, to bylo úžasné," řekl Fiala.

Později socha putovala ještě na pláž u Perthu, kde spočinula na úzkém kamenném mysu zasahujícím hluboko do moře. Než se Věž pro Jana Palacha vydá na další případnou cestu, zůstane v Klatovech.

Klatovský umělec

Klatovský rodák Václav Fiala je autorem mnoha dřevěných, železných i kamenných soch, pamětních desek či fontán ve veřejném prostoru. Často své abstraktní sochy tvoří s myšlenkou na konkrétního člověka a dílo pak věnuje jako poctu architektům, filozofům či přátelům.

Jan Palach

Jan Palach, student historie a politické ekonomie na Univerzitě Karlově, se zapálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí na protest proti rezignaci lidí na normalizační vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. S rozsáhlými popáleninami byl převezen do nemocnice, kde po třech dnech, 19. ledna, zemřel.

VIDEO: Psychiatrička o rozhovoru s Janem Palachem.

Video
délka: 20:23.79

Psychiatrička o rozhovoru s Palachem: „Byl přesvědčený, že přežije“. Blesk TV

Fotogalerie
8 fotografií