Anička byla do půl roku zdravé veselé miminko. S rodiči a sourozenci žila ve Smržovicích na Domažlicku. Pak se ale v květnu 1932 stalo něco strašného.
„Máma měla laktační psychózu, popadla nůž a uřízla mi zaživa obě ruce v zápěstí. To samé se snažila udělat i sestře Libušce (92),“ vzpomínala Anna. Křik v domě uslyšel sedlák, který jel s vozem kolem.
„Vběhl dovnitř, zaškrtil nám tepny, vypřáhl koně a jel do Kdyně pro doktora. Odvezli nás do nemocnice v Klatovech. Libušce ruce zachránili, u mě už to ale nešlo,“ řekla Anna.
Těžká doba v krizi
Po návratu z nemocnice se o obě holčičky a jejich bratra Toníka (11) staral jejich otec Josef (†101). „Byla krize, moc se nestavělo, táta byl tesař a neměl práci. Bral 10 Kč týdně, tzv. žebračenku. Dva roky se snažil o nás starat. Ale nešlo to,“ prozradila Anna. Sestry tak skončily v Jedličkově ústavu pro zmrzačené děti v Praze, kde zůstaly dalších 16 let.
Zemřela v blázinci
Matka Otýlie byla před porodem úplně zdravá. Pracovala v přádelně ve Kdyni. Po hrůzném činu, který provedla pod vlivem laktační psychózy, skončila v Psychiatrické léčebně v Dobřanech na Plzeňsku.
„Byla tam jeden a půl roku a pak zemřela. Tatínek říkal, že to bylo hlady. Bylo jí přes 30 let,“ uvedla Anna.
S opilcem se trápila 9 let
Anička i přes svůj handicap žila životem dospívající dívky. V 18 letech se zamilovala do Zdeňka Černého a porodila mu první ze tří dětí. Bohužel se z manžela vyklubal opilec.
„Žili jsme v Praze. Dostal výplatu a hned ji propil. Mnohdy jsem neměla peníze na jídlo pro děti. Vydržela jsem to s ním devět let. Pak jsem utekla do Smržovic, kde žil táta,“ prozradila Anna.
Šťastné vztahy
Štěstí našla Anna v manželství s druhým mužem Oldřichem Kubovcem. „Byla to pěkná léta. Objevila se ale u něj muskulární dystrofie, ochabování svalů. Posledních pět let jsem ho nosila. Zemřel, když mu bylo 41 let, byli jsme stejně staří,“ řekla Anna.
Šťastná byla i s třetím manželem Miloslavem Váchalem (†78). S ním byla 22 let až do jeho smrti v roce 1998.
Handicap zvládla
I bez rukou zvládá Anna téměř vše, co zdraví lidé. Třicet let jezdila autem, umí se sama hřebenem učesat, šije jehlou a drží si to na koleně, normálně píše a její rukopis je velmi úhledný.
Nejdříve 16 let pracovala jako kontrolorka a mzdová účetní ve fabrice ve Kdyni a od roku 1973 až do důchodu dělala na Okresním výboru Svazu invalidů v Klatovech a Domažlicích.
Velká rodina
Anna má tři prapravnoučata, 16 pravnoučat, devět vnoučat a měla i tři děti. Anna (†40) zahynula při autonehodě, zemřel i syn Pavel (†60) a na živu je už jen syn Zdeněk (70). „Největší štěstí pro mě je, když děti dospěly, měly děti, moje vnoučata a všichni moji blízcí mají pěkný život, lepší, než jsem měla já,“ řekla Anna.
Co je laktační psychóza?
Závažný psychický stav, který většinou vzniká v reakci na těžký porod a silné hormonální změny spojené i s nedostatkem spánku. Žena má extrémní výkyvy nálady, výpadky paměti, ztrácí kontakt s realitou a často trpí bludy a halucinacemi. Žena je nebezpečná sobě i dítěti. Ročně u nás laktační (poporodní) psychózou onemocní až 200 žen! Při včasné diagnóze je ale porucha zcela vyléčitelná.
VIDEO: Také Eva Žídková přišla o obě ruce. V práci jí je před lety amputoval stroj.
Eva Žídková se raduje z nových rukou. Jan Doležal
Co musela za celý život vydržet,ale přesto vše zvládla. Dnes je plno lidí zdravých a jen kňučí jak jsou nemocný jen aby nemuseli do práce. Však víte koho myslím,že?
