Gilain se do belgického protifašistického odboje zapojil v 16 letech, když mu gestapo zatklo otce. Když belgická armáda začala formovat střelecké prapory dobrovolníků, přihlásil se, i když mu ještě nebylo 18 let. Zažádal si o vystavení nových dokladů, podle kterých se narodil o rok dříve, a tak mohl narukovat.

Jeho prapor byl připojen k V. sboru I. americké armády, ke třetí protitankové jednotce. „Odešli jsme s americkými obrněnci. Nebylo to z naší vůle, že jsme se dostali k 3. americké armádě. Když jsme byli před Lipskem, generál Patton naplánoval, že zaútočí a pokusí se osvobodit Prahu dřív než Rusové,“ vzpomínal na válku Gilain.

Poté, co požádal generála Eisenhowera o posilu, přesunula se protitanková jednotka, jejímž byl Gilain členem, z Lipska do oblasti Chebu. „Byli jsme nedaleko od Plzně, když jsme se dozvěděli, že je konec války. Třetí protitanková jednotka V. sboru se vrátila k 1. americké armádě, která odcestovala do Ameriky a potom do Japonska. Nás požádali, abychom zůstali v Německu, v okupačních zónách. Československo jsme opouštěli s pocitem, že mise nebyla úplně dokončena,“ vyprávěl Michel Gilain.

Po válce pracoval jako stavební projektový manažer. Pod jeho vedením vznikly například nemocnice, sklady nebo továrny po celé Evropě a severní Africe. Dlouhá léta se pravidelně účastnil plzeňských oslav konce II. světové války.

VIDEO: Slavnosti svobody v Plzni, Convoy of Liberty.

Video
délka: 01:42.07

Slavnosti svobody 2018 v Plzni: městem projel Convoy of Liberty. Romana Vébrová