Prsten našly dvě pomocnice při průzkumu v hlíně pod dlažbou středověké kuchyně. Spadá do období pozdní gotiky až renesance. Je odlévaný z jednoho kusu osmnáctikarátového zlata a zdobí ho rubín a tyrkys.
„Odborníci zjistili, že rubín pochází z Barmy a tyrkys z Íránu. To ukazuje, jak rozšířený byl tehdy trh s drahými kameny. Jsme pyšní, že artefakt můžeme představit právě u nás,“ uvedl Havrlant.
Z úcty ho nevyzkouší
Tento drobný, ale mimořádně cenný kousek v sobě nese tichý otisk dávného citu – osobní příběhy lidí, kteří před více než pěti sty lety obývali městský hrad. Pro toho, kdo jej nosil, musel být nesmírně vzácný. Ztratil ho ve zmatku? Byl mu ukraden?To se už asi těžko nyní dozvíme...
„Z úcty si ho proto nikdo z našich pracovníků nenasadí ani na zkoušku. Jen tohoto tichého svědka minulosti obdivujeme – stejně jako lidé, kteří přijdou a mohou si k němu domýšlet svůj vlastní příběh,“ dodal ředitel.
Kameny s významem
Podobným prstenům se říká dvojčata. Tyrkys a rubín nejsou náhodnou kombinací. První kámen značí rodinné štěstí, jistotu a stabilitu, druhý emoce a vášeň. Podle mluvčí Národního památkového ústavu v Ostravě Petry Batkové nález snubního prstenu dokládá vysokou úroveň řemesla své doby. Podobný šperk se našel například v Anglii.
„Předměty osobní povahy z dávných časů se dochovají jen výjimečně. V rodinách se dědí, a pokud musíte například prchat před válkou, takové šperky si berete. Proto je jich ve sbírkách opravdu minimum,“ vysvětlil Havrlant.
Nejbohatší šlechtična
Ačkoliv původ kamenů na prstenu je jasný, neřeší to otázku zda ho vyrobil nějaký zlatník z Opavska, nebo byl dovezen z dalekých krajů. Vzhledem k drahocennosti kamenů a kovu musel patřit někomu z urozených obyvatel tehdejšího bíloveckého hradu či zámku. Protože se prsteny dědily, mohl být vlastněn kýmkoliv z rodu zdejších Vladěnínů, Fulštějnů, Oderských z Lidéřova či Pražmů.
V úvahu nepochybně přichází rovněž paní Kristýna z Lapic neboli Christina Pražmová z Bílkova. Byla manželkou majitele bíloveckého panství Bernarda Pražmy z Bílkova a patřila k nejbohatším šlechtičnám 2. poloviny 16. století.
Její rodové vazby sahají až k posledním bosenským králům z rodu Kotromanič. Díky dochovaným dopisům pro její sestru Marii se ví o jejím životě a aktivitách. Například o návštěvách šlechticů, umělců, lékařů a dalších osob, stejně jako o každodenním životě na panství.
Můžete ho vidět
Prsten se tak stal jedním z nejvzácnějších exponátů aktuální výstavy Paměť zámků a jejich krajiny: Bílovec. Od hradu k zámku.
Výstava v Bílovci přibližuje návštěvníkům možnou podobu města ve středověku od pozdně gotického hradu až po renesanční zámek. Expozice potrvá až do konce roku a nabízí jedinečnou příležitost dotknout se historie, která byla dosud skryta pod nánosem času.
VIDEO: Interiéry zrekonstruovaného loveckého zámečku Tři Trubky u Strašic na Rokycansku. (září 2024)
Interiéry zrekonstruovaného loveckého zámečku Tři Trubky u Strašic na Rokycansku. Zbyněk Schnapka
