„Naše perutě už jsou, dá se říci nového typu. Ke kovovému křížení jsou připevněny tzv. pláty a až na ně pak perutě. Výhoda byla v tom, že když byla zničena peruť, stačilo ji sundat z plátu a vyměnit. Nebylo potřeba zasahovat do celého mechanismu,“ popsal průvodce a správce mlýna Radek Kubánek.
Starší mlýny podle něj měly základnu pro perutě průběžnou, spojovala tedy protilehlé perutě a jejich výměna tak byla delší a komplikovanější.
Zvládli to za den
Výměna starých už hnijících perutí novodvorského mlýna za nové se zvládla během jediného dne. Nové osmimetrové perutě mají tvar lichoběžníků, ty staré byly obdélníkové. Po výměně byly osazeny valůvkami a šturmovkami, což jsou výplně, díky kterým lze mlýn roztočit.
Správce Radek Kubánek o výměně perutí na mlýně Nové Dvory u Bílovce. (říjen 2025)
Poslední díl, plachetky, ale zatím instalován nebyl. „Zatím nechceme, aby se nám do nich opřel vítr. Jednou se tak ale, doufejme, stane,“ usmál se mlynář Kubánek.
Chtějí ho roztočit
Vlastník mlýna, Muzeum Bílovec, by skutečně jednou rád mlýn opět roztočil, i když bez mlecího zařízení. Aby mlýn nebyl náhodou poškozen, byl by roztočen na ukázku veřejnosti zhruba dvakrát do roka na 15 až 20 minut.
„Je to naše zbožné přání, ale vede k tomu dlouhá cesta. Bude třeba závazné stanovisko Národního památkového ústavu. Také se musí nechat vyrobit mechanická dřevěná brzda. Musíme zhodnotit celkový stav mlýna, některé součástky jsou staré více než 150 let,“ říká ředitel muzea Petr Havrlant.
