Plechový gigant je plně robotizovaný. Sám si umí „pokecat“ s dalšími součástmi nové, přes kilometr dlouhé linky. „Tím rozšíříme výrobu sušenek Oreo. Pec je srdcem linky. Sama online komunikuje se sekcemi přípravy těsta, chlazení, plnění krémem i balením,“ řekl manažer projektu Matúš Majtan.

Pec upeče až 16 tisíc sušenek za minutu! „Za jeden den pak za plného provozu až 13 milionů sušenek. Pohyb na dopravníku se nezastavuje. Na druhém konci vyjíždí hotová sušenka,“ dodal Majtan.

Oplatky Fiedor začala v Opavě vyrábět chudá soukenická rodina Fiedorových pro zvýšení příjmů v roce 1840.
Ostrava Fidorku prodávali na nároží, teď se rozjede do světa: Oplatku udržela při životě vdova

Teprve testují

Do ostrého provozu pec ale půjde až příští rok. „Testování je technologicky náročný proces. Od kalibrace přes testování pečení až po proškolení zaměstnanců. Ukočírovat to monstrum tak, aby fungovalo správně, chce spolupráci zkušených inženýrů, technologů i potravinářských expertů,“ podotkl manažer Majtan.

Video se připravuje ...

Závod díky superpeci vyrobí ročně o 37 tisíc tun sušenek víc než dosud. Ty potěší mlsné jazýčky v Evropě, kam celá nová produkce půjde. Nová linka stála opavský závod 1,5 miliard korun. Oproti podobným na světě má až třikrát vyšší kapacitu.

Už 65 let nám chutná, první láhev hnědého nápoje s bublinkami sjela z výrobní linky 27. března roku 1960.
Příběhy „Dáf fi fofolu?“ Československý limonádový trumf pijeme 65 let

Učí se na ní studenti

Novou pec nabitou moderními technologiemi cení i ostravská Vysoká škola báňská. „Chystáme odborné stáže, projekty, zapojíme se do dalších výzkumů a vývoje. Je to jedna z obrovských příležitostí pro studenty spojit teorii s praxí,“ řekla děkanka Fakulty materiálově technologické Kamila Janovská.

Ne vždy se finální sušenka povede. To, co se nedostane k lidem, jde nejprve jako krmivo zvířatům. To, co nemůže jít zvířatům, se zpracovává jako bioodpad a zhruba 1% končí ve spalovně.

Fotogalerie
7 fotografií