„Působili cizokrajně. V boji krutí, ale jinak rozevlátí, neotesaní, snědí s uhrančivým pohledem. Místní ženy podléhaly jejich kouzlu. Svědčí o tom zápisy o narození dětí v matrikách. Nejen v Bílovci, ale i v širokém okolí,“ uvedl ředitel městského muzea Petr Havrlant.
Jací byli panduři, takový byl jejich velitel ve službách Marie Terezie. Baron navíc vynikal na tu dobu neobvyklou výškou. „Měřil 185 cm, zatímco ostatní muži v průměru 169 cm. Po výbuchu muničního skladu mu na tváři pod kůží ulpěl střelný prach. To vše jej dělalo čertovsky nepřehlédnutelným,“ líčil Havrlant.
Rušný život, brzká smrt
Baron Franz von der Trenck bojoval po boku generála Ernsta Gideona von Laudona a byl nejen uznávaný válečník, ale výborně tancoval, uměl několik jazyků a hrál na housle. Jedni ho obdivovali, druzí nenáviděli kvůli ukrutnostem páchaným jeho vojáky. Ač vyhráli pro královnu spoustu bitev, nedostávali žold, proto loupili, kradli, znásilňovali.
Jejich běsnění nezůstalo bez trestu. Baron za něj stanul před soudem. Před oběšením ho sice Marie Terezie zachránila, ale zbytek svého krátkého života strávil ve věznici v brněnském Špilberku. Umřel v pouhých 38 letech.
Od hlavy až k patě
Unikátnost Trenckova příběhu tkví také v tom, že se stal jedinou mumií na našem území, která se z té doby dochovala a kterou odborníci z Masarykovy univerzity do detailů zrekonstruovali s pomocí počítačové tomografie. Od hlavy až k patě.
Barona by určitě ani ve snu nenapadlo, že si jednou jeho útroby budou prohlížet tisíce lidí. „Jaké měl nemoci, jaký měl chrup, zlomeniny, zranění, anomálie, zda ho bolela záda,…, což je fascinující,“ dodal k výstavě, která celou rekonstrukci i život uznávaného bojovníka mapuje, ředitel Havrlant. Expozice je v bílovickém muzeu k vidění až do 6. října.
VIDEO: Petra Urbanová z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Masarykovy univerzity o 3D modelu obličeje barona von der Trencka.
