24°C
K poranění došlo v Archeoparku v Chotěbuzi na Karvinsku, kde ženy chystaly zeminu pro okrasnou zeleň. Jehla se jedné z nich zapíchla do prstu přes rukavici. Pracovnice musí nyní podstoupit několik vyšetření v řádů měsíců u nichž netuší, jak dopadnou.
Jak uvedla mluvčí muzea Lenka Ježová Bichlerová, zařízení v tuto chvíli přijalo bezpečnější opatření. „Do chvíle, než vyřešíme situaci s výrobcem a prodejcem hlíny, nechceme k tomuto zaujímat žádné stanovisko, ani uvádět, odkud zemina byla,“ sdělila mluvčí.
Žloutenka nebo HIV
Podle primářky infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Kateřiny Firleyové je u takové stříkačky těžko odhadnout, zda byla použitá nebo ne. Pokud ano, může hrozit nakažení některým z typů žloutenky nebo virem HIV.
„Na druhou stranu nejde o čerstvou jehlu pohozenou v parku. Musela v tom substrátu už nějaký čas být a každý vir má svou životnost. Ovlivňuje ho teplota a vysychání. Obecně platí, že takto zranění lidé bývají z 99,5 procent nakonec v pořádku,“ uvedla primářka.
Ženu nyní čekají různé odběry po 30, 90 a 180 dnech, aby se onemocnění vyloučila. „Je jasné, že případný virus nekoluje v krvi hned, proto ten odstup,“ vysvětlila Firleyové.
Byla bych v klidu, říká primářka
Podle primářky Firleyové bývají podobná zranění nejen od jehel, ale i dalších ostrých někde ležících předmětů jako je třeba žiletka. Často je mívají uklízečky a nejčastěji zdravotní sestry při aplikování injekcí. Ty mají výhodu, že vědí, od koho stříkačka pochází.
„U možné nákazy žloutenkou typu B jsou ve výhodě mladší ročníky, které už jsou proti ní očkované. Ale opravdu, pokud se nejednalo o injekční stříkačku z pražského hlavního nádraží, bych byla v klidu,“ dodala Firleyová.
VIDEO: O žloutence typu C.
