18°C
Přestupný 29. únor: Horymírovi říkají Hoříku a Bohumil je dědou od 14 let!
-
Jednou za čtyři roky se v kalendáři objeví 29. únor a všichni Horymírové a ti, kteří se tento den narodili, mají skutečně svůj pravý den. Jako třeba Horymír Šindler (70) z Krmelína nebo Bohouš Rybka (60) z Jirkova či Radek Brušítk (52) ze Strání, kteří slaví teprve »pubertální« narozeniny.
- 1.
Horymír Šindler (70) z Krmelína: Říkají mu Hoříku
Horymír Šindler (70) z Krmelína na Frýdecko-Místecku může konečně po čtyřech letech ve čtvrtek 29. února bouchnout šampaňské a rozbalit dárky k svátku. Stejně jako dalších zhruba 160 mužů v Česku, kteří nosí toto starobylé jméno.
„Když jsem před lety míjel restauraci U Horymíra v Ostravě, nedalo mi to, vešel jsem a ptal se, jestli se tak opravdu někdo jmenuje. Přišel sám majitel. Ukázali jsme si občanky a potřásli si rukou,“ řekl muž.
Rodina na muže nevolá Horymíre, ale Hoříku, Hoříčku. „Když jsme někde mimo domov, představuji se jako Mirek, protože celé moje jméno je těžké a pro některé složité,“ vysvětlil Šindler.
Proč se ho rodiče rozhodli takto pojmenovat? „Vím, že to bylo tátovo přání, mít syna Horymíra a Radomíra. Jestli proto, že miloval staré pověsti české, nevím, umřel brzy,“ dodal s tím, že svým potomkům už dal raději modernější jména.
Když Šindler poznal svoji manželku a představil se jí, prý se vůbec nedivila. „To víte, byla to láska na první pohled, jméno nehrálo žádnou roli,“ smál se muž, který svátek s rodinou co čtyři roky vždy pořádně oslaví.
Horymír Šindler (70) z Krmelína na Frýdecko-Místecku slaví svátek jen jednou za čtyři roky – 29. února.Autor: Foto Blesk - Jana Gartnerová - 2.
Bohouš Rybka (60) z Jirkova: Dědečkem jsem od 14 let
Dnes večer bouchne šampáňo, a nepůjde o rychlé špunty. Bohumilu Rybkovi z Jirkova je kalendářně patnáct, ve skutečnosti 60 let. Od loňska, tedy od čtrnácti, je už i dědečkem.
„Ode dneška mám občanku, mohu do kina na nepřístupné filmy a spoustu dalších věcí,“ směje se naoko jubilant a vzpomíná, jak se synem Pepinem (27) slavili stejné narozeniny.
„Já čtyřiačtyřicet, tedy jedenáct a on také jedenáct. Od té doby se nám to tak nesešlo. Nyní už je dospělý a má vnuka,“ říká povoláním klempíř.
Většinu volného času tráví na chatě u Nechranické přehrady, kde se s manželkou Mirkou (58) věnuje rybaření. Jeho paní doplňuje: „Je mu pořád spíš patnáct. Jedno dítě mně z domu odešlo do vlastního a druhé zůstalo,“ usmívá se.
Bohumil Rybka (59) z Jirkova oslaví 29. února kulatou šedesátku.Autor: Blesk:Helena Lacinová - 3.
Folklorista Radek Bruštík (52): Oslava je u nás čtyřikrát za měsíc
Jako roční mrně zpíval s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, hrál na cimbál a vystupoval v televizním pořadu Zpívá celá rodina. Samozřejmě z pohledu kalendáře. Jinak mu jako zpěváčkovi bylo pět, cimbalistovi šest a televizní hvězdě sedm. Radek Bruštík ze Strání na Uherskohradišťsku dnes slaví 13, respektive 52 let.
Únor je pro jeho rodinu ve znamení hned čtyř oslav. „Dceři Natálce bylo 5. února 14 let, zatímco mě je 13,“ líčí hrdý tatínek, že ho už trumfla. Také syn David (26) se narodil v únoru. „On je naganový. U porodu jsem byl, ale žena mi dodnes občas vyčte, že do porodnice jsem pro ně přijel pozdě. Byla olympiáda v Naganu a zrovna se odehrávalo semifinále s Kanadou. Zápas se prodloužil, končil nájezdy a vyhráli jsme. Pak jsem pospíchal, v hlavě měl stále hokej a zapomněl na dupačky,“ zavzpomínal.
Vzhledem k tomu, že život pana Radka je hudba a folklor, do čtveřice jde o masopust a zabijačky, které v druhém měsíci roku vždy ve Strání vládnou. „Strýc Staňa Popelka (85), zvaný Hlocák říká, že Vánoce jsou z kostela do kostela, ale fašanky z hospody do hospody s muzikou a zpěvem. Patří ke mně kroj a hraju na cimbál v muzice Strýci. Je to tedy vždy další velká oslava,“ vysvětlil Bruštík.
Radek Bruštík (52) se dnes dočkal pravých narozeninAutor: Blesk:Slávka Červená - 4.
Nejslavnější z Horymírů
Vladyka Horymír z Neumětel je postava ze starých českých pověstí časově zařazena zhruba do poloviny 9. století. Podle nich byl knížetem Křesomyslem odsouzen k smrti za ničení dolů a dalšího zařízení dolujících zlato a stříbro v tehdejších Čechách. Před smrtí ho zachránil jeho věrný kůň Šemík skokem ze skály na Vyšehradě. Udivený kníže udělil Horymírovi milost. Kůň Šemík však skok nepřežil a je pochován v Neumětelích, kde má i svou hrobku.
V roce 2017 žilo v Česku podle webu www.kdejsme.cz 160 mužů jménem Horymír s průměrným věkem 59 let. Nejvíc, 17, jich bylo v Praze. Jinak se ale výskyt jména soustředil nejvíce na střední a severní Moravě a ve Slezsku. Novější údaje web kvůli ochraně osobních údajů (GDPR) od ministerstva vnitra nezískal.
Horymírové vidí své jméno v kalendáři jen jednou za čtyři roky.Autor: Blesk:Michal Protivanský/CNC Michal Protivansky/CNC - 5.
Proč vznikl přestupný rok?
Doba, za kterou Země oběhne Slunce, tedy jeden rok, je 365 dní 5 hodin 48 minut a 45 sekund. »Čtvrtdny« se ale začnou hromadit, proto se jednou za čtyři roky přidá v únoru, který je nejkratším měsícem v roce, jeden den navíc. Únor má tedy v přestupném roce 29 dní namísto 28 dní. Vyrovná se tak rozdíl mezi kalendářním a tropickým rokem (tj. doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody Slunce jarním bodem).
Historie přestupných dnů sahá až do starověkého Egypta, podobu přestupného dne zavedl už v roce 45 př. n. l. císař Julius Caesar.
Přestupný rok je každý, který je dělitelný čtyřmi, ale roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné také 400.
Sluneční soustavaAutor: profimedia.czVIDEO: Čínský horoskop 2024: Zdraví
VideoVideo se připravuje ...Čínský horoskop 2024: Zdraví Videoredakce ženských titulů
-
Související články
