18°C
Proč máme přestupný rok?
Historie přestupných dnů sahá až do starověkého Egypta, kdy byl v roce 238 př. n. l. zaveden dodatečný den každý čtvrtý rok. Celou situaci okolo přestupného roku způsobuje rozdílná délka tropického a kalendářního roku. Kalendářní rok má 365, při přestupním roce 366 dní. Tropický rok je doba, za kterou Země jednou obkrouží Slunce. Počítá se přes jarní bod, tedy bod, ve kterém se Země nachází při jarní rovnodennosti.
Doba, kterou Země pro jeden oběh okolo Slunce potřebuje, není 365 dní, ale přesně 365,242 dní. Zhruba to tedy vychází na přestupný rok jednou za 4 roky. Aby ale nedocházelo časem k odchylce kvůli zaokrouhlení, vynechává se přestupný rok jednou za 100 let. Výjimkou jsou roky, které jsou zároveň násobkem 400. Takže zatímco v roce 2000 přestupný rok byl, v roce 2100 nebude – 2100 totiž není dělitelné 400.
Méně prodloužených víkendů
- V roce 2023 jsme měli 250 pracovních dnů, letos budeme pracovat o dva dny více.
- Zatímco v roce 2023 jsme si užili pět prodloužených víkendů, v roce 2024 budou pouze tři.
- Prodloužený víkend nám tak jako každý rok udělají Velikonoce. Ty zahájí Velký pátek, který vychází na 29. března. Velikonoční pondělí pak oslavíme 1. dubna.
- Další delší víkend bude díky červencovým svátkům, kdy Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a Den upálení mistra Jana Husa vycházejí na pátek a sobotu.
- Státní svátek 28. 10., kdy slavíme Den vzniku samostatného Československa, bude v pondělí.
- Vánoce nám sice prodloužený víkend neudělají, ale v roce 2024 vycházejí skvěle na úterý, středu a čtvrtek. Na devět dní volna v kuse tak stačí vyčerpat jen dva dny dovolené.
Velký přehled prázdnin a svátků v roce 2024
Které státní svátky vyjdou na víkend, a my si tak neužijeme extra volno? O víkendu si v roce 2024 připomeneme Jana Husa a 17. listopad, všechny ostatní svátky naopak připadnou na pracovní den. Do práce tak většina z nás nemusí na Nový rok, Velký pátek, Velikonoční pondělí, o květnovém Svátku práce a Dni vítězství, v červenci pak na svátek Cyrila a Metoděje a v říjnu u příležitosti Dne vzniku samostatného Československa.
Významé události 29. února
1784 – Při velké povodni v 6 ráno příval ledových ker podtrhl osmý pilíř Karlova mostu a k němu přistavěná vojenská strážnice zmizela ve vodě. Z Karlova mostu spadla do Vltavy i část sousoší sv. Václava a postava Anděla.
1920 – Byla schválena Ústavní listina Československé republiky.
1792 – narodil se světoznámý italský hudební skladatel Gioacchino Rossini
1864 – narodil se spisovatel a politik Josef Svatopluk Machar
160 Horymírů
Svátek slaví Horymír, jde o jméno slovanského nebo keltského původu. V Čeké republice ho nosí 160 mužů. Význam jména není dosud upřesněný. V případě slovanského původu (snad ze 16. století) se vykládá jako ten kdo se snaží o mír s horami; případně i jako ten, kdo se snaží o mír s horníky nebo ten, kdo ochraňuje mír v dolech. Nejslavnější nositel jména Horymír je spojen s věrným koněm Šemíkem a známe ho ze starých českých pověstí...
Fiala pro Blesk o minimální mzdě: Kde je zádrhel v jednání o jejím navýšení? Blesk - Jaroslav Šimáček, Lukáš Červený
