Papež nechal zmizet 10 dnů: Gregoriánský kalendář u nás platí 440 let

Juliánský kalendář přestal v Čechách platit před 440 lety, 6. ledna 1584, kdy jej nahradil gregoriánský (dle latinské podoby jména Řehoř) a národ zažil unikátní zlom – z pondělí 6. ledna se probudil do úterý 17. ledna.

Dávní členové komise pro reformu kalendáře neměli jednoduchý úkol, jejich práce řídí celý svět.

Přepis papežské buly Inter gravissimas v knize Opera Mathematica.

Řehoř XIII., papežem byl v letech 1572–1585. Jako papež se nejvíce zasloužil o rozvoj kuriální diplomacie a reformu kalendáře. Za jeho pontifikátu se také dál rozrůstala inkviziční moc, ale úspěšně se rozvíjela i stavební činnost v Římě. (Wikipedie)

Autor: Ivan D. Hladík -

6. ledna 2024

•

15:50

Kolik hodin přesně obsahuje rok, jak se měnil počet měsíců a dnů v minulosti, kdy a proč se vypouští 29. únor? Do toho zabředávat nebudeme, už ty otázky dokážou mysl pořádně zavařit. Zásadní pro nás je 6. leden před 440 lety, kdy u nás vešel v platnost gregoriánský kalendář.

Řád do určování délky roku se snažili vnést astronomové i zástupci církve mnoho dekád, až nastoupil papež Řehoř XIII. (1502–1585). „Chci kalendář přibližující se běhu přírody,“ žádal svého času komisi odborníků. Reformu pak vyhlásil 24. února 1582. „Tím tedy odstraňujeme a s konečnou platností rušíme starý kalendář a přejeme si, aby všichni uvedli v platnost a používali jedině nový, jemuž bylo přizpůsobeno martyrologium (oficiální seznam světců) a který začne platit po vynechání deseti dnů v říjnu 1582,“ stálo také v papežské bule Inter gravissimas. Juliánský kalendář přestal v Čechách platit za dva roky.

Papež Řehoř XIII. na trůnu předsedá komisi pro reformu juliánského kalendáře v roce 1582.

Moravané zlobili

Před 440 lety, 6. ledna 1584, jej nahradil onen gregoriánský (dle latinské podoby jména Řehoř) a národ zažil unikátní zlom – z pondělí 6. ledna se probudil do úterý 17. ledna. Tedy, ne všichni. Císaře Rudolfa II. (1552–1612) trápili tvrdohlaví Moravané, změnu nechtěli, kývli na ni až na podzim. Morava si tak posun užila až 3. října, po němž následoval 14. říjen. Třeba oslavy Velikonoc tak v českých zemích proběhly dvakrát. Dnes už vnímáme kalendář jako něco přirozeného a neobvyklostí si všímáme třeba díky těm, kdo se narodili 29. února v přestupném roce. Je i letos! Nezapomeňte jim tak popřát, naposledy slavili roku 2020 a další mejdan si užijí zase až v roce 2028.

Vyšetřete vraždu, vydejte se za dobrodružstvím i do pohádky… V audioknižních tipech

Zmatky v účetnictví i výročích

Těžkou hlavu ze změny kalendáře neměli třeba obyčejní lidé. Vždyť například mzda byla ještě vyplácena denně. Inovace zavařily spíše šlechtě a obchodníkům, zvláště těm působícím v cizině. Tehdejší účetní museli vést několikero dokumentů a srovnávat termíny, protože různé země přecházely na nový kalendář podle svého. Třeba Anglie až roku 1752, Rusko 1918 a Řecko dokonce až v roce 1923. Proto se třeba známá ruská bolševická revoluce odehrála sice 25. října 1917, zbytek světa si ji ale připomínal 7. listopadu.

Víte, že... • ...nejstarší římský kalendář měl deset měsíců a jeho délka byla 304 dnů? ...takzvaný opravný rok 46 př. n. l. měl dokonce patnáct měsíců a 445 dnů?