22°C
Předseda Spolku Přátelé Vrbenska založil sdružení v roce 2005 právě kvůli záchraně pece, která vypadá jako hrouda kamení či zbytky hradní věže. „Jako mnozí jiní, ani já jsem o huti roky neměl tušení. Když jsem se o ní dozvěděl, byl jsem odhodlaný ji zachránit. Je to unikát,“ míní Karel Michalus.
Spolek začal pořádat v nedaleké osadě Drakov Lesní slavnost Lapků z Drakova. Pořadatelé 18 let burcovali lidi k záchraně huti. Vybrané peníze posloužily na malé opravy, které řešily nejpalčivější problémy. „Třeba vyzdívka u otvoru do pece, kde hrozilo zřícení,“ podotkl Michalus.
Rozebírali ji zahrádkáři
Původní zdivo z pece opadávalo čím dál více a bylo jasné, že celková oprava je nutná. „Na stavu huti se podepsal zub času, neúdržba a hlavně přírodní podmínky jako extrémní výkyvy teplot, zatékání vody a mráz v zimě,“ popsal předseda spolku.
Zmínil však i nenechavé ruce lidí, kteří ani netušili, s čím mají tu čest. „Normálně ty kameny vytrhávali a brali k sobě na zahrádky,“ usmál se hořce Karel Michalus.
Pomohla obec
Letos se na Přátele Vrbenska usmálo štěstí. Obec Heřmanovice, majitel pece, sehnala peníze a nyní je z hutě staveniště. „Obnova památky má velký turistický význam pro budoucnost, pro město Vrbno pod Pradědem i obec Heřmanice,“ těší Karla Michaluse.
Huť se dává dohromady z původního kameniva, které je nutné především zpevnit, na zimu se stavba zakonzervuje a bude se pokračovat na jaře. Momentálně jsou k dispozici zhruba dva miliony, ale v plánu je jednání o dalších dotacích, například z kraje.
Lorenzova huť byla vystavena někdy v letech 1802 až 1807 za rozmachu železářského průmyslu v kraji. Zanikla vcelku záhy, během 20. let 19. století. Stojí v lese mimo civilizaci zřejmě proto, aby se železná ruda z dolů nemusela dopravovat příliš daleko.
VIDEO: Dobrovolníci zachraňují v Karlovicích chráněnou rychtu ze 17. století.
Dobrovolníci zachraňují v Karlovicích chráněnou rychtu ze 17. století. Karel Janeček
