21°C
„Poptávka nás nutí otevřít další dětskou skupinu. Pro tu naši první jsme přestavěli a upravili rodinný dům s velkou zahradou, ale co vím, napříč republikou jich spoustu funguje i v panelákových bytech,“ uvedla zakladatelka třineckého Centra Batole Barbora Tolaszová.
Ta je i spolutvůrkyní zákonů o dětských skupinách. Za úspěch považuje fakt, že zatímco donedávna museli v jeslích za potomky větší část nákladů platit rodiče, nyní na ně přispívá i stát. „U nás z původních šesti tisíc na jedno dítě měsíčně dnes hradí 3,5 tisíce,“ dodala Tolaszová.
Děti už od jednoho roku
V centru se čtyři chůvy starají o 24 dětí od jednoho roku od 6 hodin do 18 hodin. Někteří mrňouskové chvíli pláčou, než si zvyknou, jiní jsou od začátku nadšení, že jsou mezi kamarády. Daniela a Vendulku vodí do jeslí i Markéta Gajdzicová (37) z Bystřice na Třinecku.
„Moji práci za mě nikdo neudělá. Kdybych seděla doma za neustálého vyřizování telefonů, byl by to stres pro děti i pro mě. Tady mají celodenní program, hrají si, tvoří, cvičí. My jim pak s manželem věnujeme všechen volný čas,“ podotkla žena.
Podobně to vidí Tomáš Majerčiak (32) z nedaleké obce Řeka. „Dcerka Klárka je uzavřenější, tak jsme ji do dětské skupiny dali až od 2,5 roku. Druhá Laura je opak. Přivedli jsme ji sem v roce a od prvního dne neskrývá nadšení. Běží dovnitř už od branky, tak se těší,“ zmínil táta.
Hasí požáry
Ředitelka třineckého Centra Batole Tolaszová zároveň pracuje ve finančnictví, takže současné problémy rodin vnímá i z této stránky. Zatímco dříve jim poradci radili, kam investovat, kde spořit, dnes už jen hasí požáry.
„Například stoupající úroky na hypotékách či ceny energií jsou pro mnohé likvidační a z platu jednoho rodiče a mateřské nezvládnutelné. Musejí pracovat oba, jinak by přišli o bydlení,“ vysvětlila.
Pro i proti
Mnozí považují jesle z doby socialismu za společenský experiment, který byl peklem pro dětské dušičky. „Mateřská láska je nenahraditelná,“ tvrdí. Personál i rodiče současných jesličkových dětí však oponují.
„Když vidím moderní maminky, jak sedí u pískoviště a hledí do mobilu nebo hromadně míří do obchoďáku, aby tam ratolesti odložily do hracích koutků, není lepší, když mají děti skvělou péči a program, který je rozvíjí v dětské skupině?,“ shodly se maminka Gajdzicová i ředitelka Tolaszová s tím, že úžasné je pozorovat, jak starší děti samy od sebe pomáhají menším.
V České republice je už 1 512 dětských skupin, do kterých chodí 20 341 dětí.
Boj o pisoár
I když jsou mnohé děti vlastně ještě batolata, mají svoji hlavu a umí připravit chůvám perné chvilky. „Ze zákona jsme museli na záchody přidat pro chlapečky pisoár. Jenže nastal vážný problém. Bylo to něco nového a mermomocí na něj chtěly chodit i holčičky. Vysvětlování nepomohlo, to bylo pláče, než je to chůvy nechaly vyzkoušet, aby se samy přesvědčily, že k tomu nemají nástroj,“ smála se ředitelka Tolaszová.
VIDEO: Podcast Maminka: Adaptace dětí na školku, hůře si zvykají kluci.
Podcast Maminka: Adaptace dětí na školku - hůře zvykají kluci Videohub
